Na oficiálních www stránkách německého ISKCONu – ISKCON.de – , zaútočil sekretář německého ISKCONu Parivadi das na ISKCON Revival Movement /IRM/ - Hnutí za obnovu původního ISKCONu. Tento útok byl proveden obvyklou sbírkou výmyšlených argumentů.
Je úžasné jak může hnutí, o kterém se předpokládá, že bude filosofické a učené, přesto nedokáže ani si doslova alespoň přečíst to o čem si myslí, že na to odpovídá, před tím než na to odpovídá. Namísto toho oni věří, že si mohou jen vymýšlet argumenty a předstírat že skutečně odpovídají IRM. Útok německého ISKCONu, lze nalézt na odkazu níže: http://iskcon.de/iskcon/aktuell/schlammschlacht.htm - / článek je v němčině / Výňatky z něj budou uzavřeny uvozovkami takto “ “ , a náše odpověď následuje níže tučně.
" Základ teorie IRM spočívá na tom, že Šríla Prabhupád stále přijímá žáky přestože již nad tím zcela ztratil dohled.
Kněží ( tak zvaní ritvici ) jsou určeni přijímat nové následovníky do ISKCONu jako žáky Šríly Prabhupády. Oni se odkazují na pokyn Šríly Prabhupády z 9.července 1977.
Sekretář tehdy řekl Šrílovi Prabhupádovi, že je mnoho lidí, kteří se chtějí stát žáky a čekají na získání zasvěcení. To bylo v době kdy Šríla Prabhupád neměl čas ani fyzickou způsobilost provádět osobně všechny obřady. Takže Šríla Prabhupád určil kněze aby prováděli zasvěcovací obřady v jeho zastoupení."Přímo na začátku je udělaný nestydatě falešný výrok, aby poskytl základ pro všechny lži, které budou následovat.
a) Faktem je, že Šríla Prabhupád neprováděl osobně všechny zasvěcovací obřady po mnoho let. Přenechával většinou jejich vykonávání chrámovým prezidentům, takže do roku 1977 se toto stalo standardem, a to je potvrzeno přímo v dopise z 9.července:
“Poté co chrámoví vedoucí obdrží dopis od těchto reprezentantů udělující duchovní jméno nebo šňůru, on může provést ohňovou oběť v chrámu tak, jak to bylo děláno dříve.“
(Nařízení z 9.července 1977, zvýraznění přidáno)b) Takže je zjevné, že Šríla Prabhupád nemohl nařídit
ritviky ( kněze ) aby prováděli zasvěcení jeho jménem, proto, jelikož Šríla Prabhupád je nebyl schopen vykonávat osobně, jelikož je většinou již stejně neprováděl!c) A nejvíce zřejmý důvod proč Šríla Prabhupáda nemohl "nařídit kněze aby prováděli zasvěcovací obřady v jeho zastoupení" je ten, který jsme již citovali z nařízení z 9. července, chrámový prezidenti pouze pokračovali v provádění zasvěcovacích obřadů. Jediná věc, kterou měli ritvici nyní dělat, byla, přijmout žáka v zastoupení Šríly Prabhupády tím, že mu udělí duchovní jméno:
“Po zvážení tohoto doporučení, tito reprezentanté mohou přijmout oddaného jako zasvěceného žáka Šríly Prabhupády udělením duchovního jména, nebo v případě druhého zasvěcení, zpíváním na Gayátrí šňůře tak, jak to dělal Šríla Prabhupád.
Nově zasvěcení oddaní jsou žáci Jeho Božské Milost A.Č.Bhaktivédanty Svamiho Prabhupády. Těchto výše uvedených jedenáct starších oddaných jedná jako Jeho reprezentanté."
(Nařízení z 9.července 1977)V průběhu této periody Šríla Prabhupád neztratil jeho schopnost používat hlasivky nebo sluch,/to může být dokázáno nasloucháním konverzacím z tohoto období/ takže Šríla Prabhupád mohl pokračovat v přijímání žáků prostřednictvím udílení duchovních jmen stejným způsobem jako to nařídil ritvikům aby to dělali.
d) A opravdu následující konverzace dokazuje, že do této doby Šríla Prabhupád pouze vydával duchovní jména:
Tamála Kršna Maharája: Šrilo Prabhupádo, dostáváme množství dopisů. Jsou zde lidé, kteří chtějí být zasvěceni. Ale od té doby, kdy jste onemocněl, jsme je požádali čekat.
Šríla Prabhupád: Zkušenější sanjásíni v dané oblasti to mohou provést.
Tamála Kršna Maharája: To je to, co děláme. Mám na mysli, formálně jsme...oblastní GBC sanjásíni, zpívali na jejich růžencích a oni pak psali Vaší
Božské Milosti. A vy jste dával duchovní jména. Takže měli bychom pokračovat v tomto postupu nebo bychom,já myslím,je řečeno, že duchovní mistr na sebe bere...bere na sebe...musí očistit svého žáka...takže my nechceme, abyste musel hm...vaše zdraví není příliš dobré, takže byste neměl...proto jsme požádali každého, aby čekal.Já chci jen vědět, jestli máme i nadále čekat.
Šríla Prabhupád: Ne. Zkušenější sanjásíni.( KONVERZACE 7. června 1977, Vrindávana)
e) Výše uvedená konverzace také dokazuje, že zasvěcování obřady byli v té době zastaveny, ne kvuli fyzické neschopnosti Šríly Prabhupády vykonávat tyto obřady, ale jelikož se Tamál Kršna Gosvámí jednostranně rozhodl, že by Šríla Prabhupád neměl přijímat žádnou další karmu od zasvěcovaných žáků, jelikož spekuloval, že by to nebylo dobré pro jeho zdraví. Nicméně Šríla Prabhupád okamžitě negoval spekulaci Tamála Kršny Gosvámího, tím že řekl, že zasvěcování mohou pokračovat, a rytvici mohou být použiti aby v nich pokračovali, jelikož on velice hodně chtěl provádět zasvěcování a takto přijímat karmu.
Takže z každého úhlu pohledu , nebyl rytvik systém ustanoven kvůli fyzické neschopnosti Šríly Prabhupády vykonávat zasvěcovací obřady, jelikož jak Tamal Kršna Maharája sám říká výše, že stejně vše co Šríla Prabhupád dosud dělal bylo vybírání duchovního jména.
Spíše, jak Šríla Prabhupád vysvětluje dále v té samé konverzaci, že ritvici byli použiti proto aby zasvěcování mohla pokračovat bez potřeby fyzické přítomnosti Šríly Prabhupády:Šríla Prabhupád: Takže bez toho aniž byste čekali na mne kdokoliv, kdo si myslíte, že si to zaslouží. Bude to záviset na vašem posouzení.
Tamála Kršna Maharája: Na posouzení.
Šríla Prabhupád: Ano.
Tamála Kršna Maharája: Takže první i druhé zasvěcení.
Šríla Prabhupád: Hmm!
Tamála Kršna Maharája: OK
( KONVERZACE 7. června 1977)"V minulosti chrámoví vedoucí psali Šrílovi Prabhupádovi zasvěcovací doporučení pro jednotlivé oddané. Nyní, když Šríla Prabhupád jmenoval tyto reprezentanty, chrámoví vedoucí mohou nadále posílat doporučení pro první a druhé zasvěcení kterémukoliv z těchto jedenácti reprezentantů, který je nejblíže jejich chrámu .
Po zvážení tohoto doporučení, tito reprezentanté mohou přijmout oddaného jako zasvěceného žáka Šríly Prabhupády udělením duchovního jména nebo v případě druhého zasvěcení, zpíváním na Gayátrí šňůře tak, jak to dělal Šríla Prabhupád. Nově zasvěcení oddaní jsou žáci Jeho Božské Milost A.C.Bhaktivédanty Svamiho Šríly Prabhupády. Těchto výše uvedených jedenáct starších oddaných jedná jako Jeho reprezentanté."
( nařízení z 9.července 1977 vydané pro všechny chrámové presidenty a GBC)Ritvici přijímali žáky v zastoupení Šríly Prabhupády bez konzultace se Šrílou Prabhupádou, od tohoto okamžiku se procesu Šríla Prabhupád vůbec nezůčastňoval.
Nyní máme kompletně zničený celý základ článku ohledně toho na čem, jak předpokládá, je založen "Základ teorie IRM", uvidíme, že zbytek článku se zhroutí jen díky odkazování se k faktům, které byli ustanoveny zde."28.května 1977 Šríla Prabhupád vysvětlil v konverzaci, že jeho žáci by neměli jednat jako zasvěcující guruové v jeho fyzické přítomnosti, ale po jeho odchodu."
Naopak , jediné místo v konverzaci kde je odchod uveden, je její úvod, a zde Šríla Prabhupád jasně říká ritvici, ne zasvěcující guruové, budou pokračovat po odchodu Šríly Prabhupády:
Satsvarůp dás Goswámí: Naše další otázka se potom týká zasvěcování v budoucnosti,konkrétně doby, kdy už tu s námi nebudete. Chceme vědět jak první a druhé zasvěcení bude prováděno.
Šríla Prabhupáda : Ano. Doporučím některé z vás. Jakmile budeme hotovi. Doporučím některé z vás, aby jednali jako celebrující áčárja. (officiating acarya-áčárja plnící kněžský úřad, vykonávající obřady)
Tamál Kršna Goswámí : Říká se tomu ritvik-áčárja?
Šríla Prabhupáda : Ritvik. Ano.( Konverzace, 28. května 1977 )
"Na základě této logiky, by všichni potenciální žáci byli přivedeni k Šrílovi Prabhupádovy a on využil kněží které jmenoval, aby vyřešil 'zasvěcovací nesrovnalosti".
Tento systém byl vytvořen, aby řešil NOVÉ žádosti o zasvěcení, jak to jasně vysvětluje citát z 9. července který jsme již prezentovali:
“V minulosti chrámoví vedoucí psali Šrílovi Prabhupádovi zasvěcovací doporučení pro jednotlivé oddané. Nyní, když Šríla Prabhupád jmenoval tyto reprezentanty, chrámoví vedoucí mohou nadále posílat doporučení pro první a druhé zasvěcení kterémukoliv z těchto jedenácti reprezentantů, který je nejblíže jejich chrámu .
Po zvážení tohoto doporučení, ...“
Pokud to bylo určeno pouze pro vyřešení "zasvěcujících nesrovnalostí", tam by nebyla žádná potřeba zavést systém pro celé hnutí, který může pokračovat trvale a neomezeně jako systém zasvěcování v ISKCONu od tohoto bodu dále.
Spíše by žádosti o zasvěcení, které vždy v té době přicházeli ( tzv.''zasvěcovací nesrovnalosti'podle PVD), mohly být sami o sobě vyřízeny prostřednictvím určitých osob během několika dní, a bylo by to vyřešeno.
"Nicméně, bylo jasné, že po odchodu Šríly Prabhupády se starší oddaní ujmou funkce zasvěcujících duchovních mistrů. Nikdo to nezpochybňoval, jelikož to bylo v linii Gaudija Vaišnavské tradice a také to bylo odsouhlaseno Šrílou Prabhupádou."
Ale historickou skutečností je, že po odchodu Šríly Prabhupády nebylo jasné, že jakýkoliv "starší oddaní" obecně se stanou duchovními mistry. Místo toho bylo přijato, že pouze 11 ritviků, oni a pouze oni, se stanou duchovními mistry. Toto byl tak-zvaný systém zonálních áčárjů, který byl nyní dokonce i v ISKCONu přijat jako velký podvod.:
„ Kvůli vlivu máji, iluze, byla dříve vyvinuta myšlenka, že Šríla Prabhupáda jmenoval jedenáct "čistých oddaných" jako jediné guruy po něm... Tento zonální guru systém, jak to bylo nazýváno, zvítězil v ISKCON-u po dobu deseti let, do té doby , než jeho lživost se stala zřejmou v roce 1986, kdy ISKCONské GBC formálně celý systém zrušilo. Satsvarupa dás Goswámí, vedoucí editor v těch letech se ke mně přidává v omluvě našim čtenářům za to, že BTG podporoval omyl "zonálních guruů". Zvláště vyjadřujeme naší upřímnou omluvu za přispívání
k bolesti a křivdám na oddaných, které museli snášet když se ISKCON odchýlil od pokynů Šríly Prabhupády."
( „Omluva“, Zpět k Bohu, #25-01, 1991)Takže jediná věc, která byla jasná po odchodu Šríly Prabhupády, a která nebyla zpochybňována byla nyní stejně každým přijata jako velký podvod.
Těžko můžeme tedy příjmout toto tvrzení jako silný argument!
A navíc zde není žádná evidence toho, že by Šríla Prabhupád "odsouhlasil", že ritvici, které ustanovil, se mohou přemněnit na Dikša guruy po odchodu Šríly Prabhupády.
Tento údajný pokyn Šríly Prabhupády, kterým žádá ritviky, které ustanovil aby se změnili na Dikša Guruy po jeho odchodu, nybyl nikdy vyprodukován."Pokyn z 9. července 1977 byl jasně pokynem vyřešit "zasvěcovací nesrovnalosti". IRM toto nyní zpochybňuje a proklamuje, že nikdo nebyl nikdy autorizován přijímat žáky v ISKCONu.“Prosím podívej se výše - argument, že pokyn z 9.července byl ustanoven aby vyřešil nějakou historickou překážku, byl již rozsáhle vyvrácen. Takže zde není co zpochybňovat. A mi se ptáme po evidenci toho, že Šríla Prabhupád požádal 11 ritviků, které ustanovil aby se změnili na Dikša Guruy po jeho odchodu, jelikož bez tohoto pokynu by měli zůstat ritviky. Ale žádný takový pokyn nebyl nikdy vyprodukován, a mi nemůžeme jednat bez pokynu duchovního mistra:
"Pokyn duchovního mistra je aktivním principem v duchovním životě. Každý kdo se neřídí pokynem duchovního mistra se stane okamžitě zbytečným."
(Šrí Čaitania-čaritámrita Adi-lila, 12:10)“Pokyn z 9.července 1977 je pravděpodobně platný pro vždy. Všichni noví členové ISKCONu by měli být přímí žáci Šríly Prabhupády. A konverzace z 28. května 1977 pravděpodobně ztrácí svou do budoucnosti orientovanou platnost díky tomuto pokynu z 9. července 1977.“Naopak, do budoucnosti orientovaná platnost konverzace z 28. května, jež se objevila na počátku tohoto článku, a ve které je zmíněný odchod Šríly Prabhupády, říká přesně stejnou věc jako pokyn z 9. července.Tedy, že rytvici jsou ustanoveni aby vykonávali zasvěcování pro ISKCON v budoucnosti:
Satsvarůp dás Goswámí: Naše další otázka se potom týká zasvěcování v budoucnosti,konkrétně doby, kdy už tu s námi nebudete. Chceme vědět jak první a druhé zasvěcení bude prováděno.
Šríla Prabhupáda : Ano. Doporučím některé z vás. Jakmile budeme hotovi.Doporučím některé z vás, aby jednali jako celebrující áčárja.
(officiating acarya-áčárja plnící kněžský úřad, vykonávající obřady)
Tamál Kršna Goswámí : Říká se tomu ritvik-áčárja?
Šríla Prabhupáda : Ritvik. Ano.
( Konverzace, 28. května 1977 )"Tento útok, který je primárně veden skrze internet, má hlavní příčinu v relativně vysokém počtu poklesnutí ISKCONských Guruů - čehož ISKCON lituje."
Hlavní kázání IRM je ve skutečnosti prostřednictvím tisku - ale to je v angličtině, takže pro německy mluvící osoby je toho skutečně více na internetu - a příčinou není poklesnutí ISKCONských guruů. Je to založeno na faktu, že pokyny Šríly Prabhupády byly opomenuty. Fakt, že některé osoby, které zanedbaly tyto pokyny, také poklesly, může být pouze očekáván a je to spíše symptom problému který zviditelňujeme, né jeho příčina.
" Přesto každý kdo zná něco o mederní propagandě, by měl být na pozoru když je něco zamítáno tímto všeobecným způsobem. [...] Mi nebudeme odpovídat skandalizujícími metodami, ale můžeme kryticky pozorovat a rozhodnout co si o tom všem myslet."
Přesně tak. Každý kdo četl výše uvedené bude jistě na pozoru když vidí jak byly argumenty IRM zamítnuty zcela na základě výmyslů. Mi můžeme kriticky pozorovat a číst výše uvedené a rozhodnout se kdo opakuje co Šríla Prabhupád skutečně uvedl, a kdo jen vymýšlí argumenty ze vzduchu.
“Člověk rychle získá nedůvěru když ti kdo odebírají všem členům ISKCONu autorizovanost, mají sami černé svědomí díky svému neautorizovaném přístupu. Oni tvrdí, že současné ISKCONské-síly jsou mimo, ale prakticky nemohou prokázat jak se oni staly skutečnými reprezentanty ISKCONu, jelikož oni nikdy nebyly správně autorizováni prostřednictvím nějaké ISKCONské rezoluce zasvěcovat žáky v zastoupení Šríly Prabhupády."
IRM nezasvěcuje žáky v zasoupení Šríly Prabhupády a nikdy to nedělalo. Takže výše uvedené je pouze další falešný argument.
(Pozice IRM je taková, že zasvěcení vyžaduje v první řadě ustanovení správného ISKCONu a GBC následující Šrílu Prabhupádu, takže zde budou nějaké autority pro tyto záležitosti).“Chtěli bychom se krátce podívat na hlavní bod IRM ohledně zastavení žákovské posloupnosti:"
Ale to co IRM obhajuje nezastavuje žákovskou posloupnost, jelikož parampara pokračuje se Šrílou Prabhupádou. Pokud člověk nemůže ukázat výrok Šríly Prabhupády, že člověk může být reprezentantem parampary pouze pokud je fyzicky přítomný na planetě, ; tak se parampara nezastavila když on odešel. Naopak, na základě jejich vlastních argumentů, dnešní ISKCON zastavuje žákovskou posloupnost jelikož množství jejich guruů odešlo a nikdo nebyl ustanoven jako nástupce, který by pokračoval v zasvěcování.
“Šríla Prabhupád vysvětluje (v podobném duchu v nepočítaně verzích v nepočítaně komentářích):
“Pouze čistí oddaní Kršny mohou vést ostatní k oddané službě. Je proto důležité aby se kazatelé v Haré Kršna hnutí staly čistými oddanými. (...) Když kazatel jedná správně, on bude schopen přesvědčit ostatní (...)"
(Čaitanya Čaritamrita, Madhya-lila 24.98, vysvětlení)
Šríla Prabhupáda chtěl aby se ISKCONští kazatelé stali čistými oddanými Šrí Kršny a přijímali nepočítaně žáků a rozšiřovali Kršna si vědomé hnutí všude podle tisíce let staré tradice."Šríla Prabhupáda výše pouze vysvětluje, že bychom se měli stát čistými oddanými - zbytek - že bychom měli přijímat nepočítaně žáků podle ticíce let staré tradice - bylo vymyšleno a přidáno sekretářem německého ISKCONu.
“Snižuje to reputaci Šríly Prabhupády když člověk tvrdí, že nikdo z jeho nástupců není kvalifikován a pokročilý pro konverzi potencionálních žáků.“
Ale IRM nikdy netvrdilo, že nikdo z oddaných ISKCONu se nemůže kvalifikovat jako čistý oddaný, takže toto je pouze další falešný argument.
Je zcela legitimní pro žáky Šríly Prabhupády, stát se čistými oddanými a nenahrazovat Šrílu Prabhupádu jako zasvěcujícího gurua.
Stejně jako ISKCON argumentuje, že bez ohledu na to jak hodně pokročilý se ISKCONští oddaní stanou, Šríla Prabhupád přesto nemůže být nahrazen jako " přednostní a povinný instruující guru pro každého v ISKCONu" (GBC rezoluce 409, 1999), a také se tím nesnižuje reputace Šríly Prabhupády.“Jsme ve shodě, že Šríla Prabhupád může být pro každého
instruujícím duchovním mistrem, pokud si vezme kandidát jeho pokyny do svého srdce.
Přesto Šríla Prabhupád chce vidět kazatele ve svém hnutí jak berou sami duchovní zodpovědnost a transformují a instruují ostatní prostřednictvím svého vlastního příkladu a čistoty. Tímto způsobem oni mohou vykonávat všechny funkce zasvěcujícího duchovního mistra.“
Ano Šríla Prabhupáda je přednostní šikša guru pro ISKCON, takže je jasné, že si Šríla Prabhupád přeje aby "kazatelé v jeho hnutí" "instruovali ostatní" relativně minoritním způsobem. Nemůže být proto následováno, že přednostní šikša guru NEmůže být něčí dikša guru, ale minoritní šikša guru může, jestliže:
“Podle pokynů šáster, zde není rozdíl mezi šikša-guruem a dikša-guruem, a všeobecně se šikša-guru stává později dikša-guruem."
(Šrímad Bhágavátam, 4:12:32 vysvětlení)“Všeobecně se duchovní mistr, který konstantně instruuje žáka v duchovní vědě, stává později jeho zasvěcujícím duchovním mistrem."
(Šrí Čaitanya-Čaritamrita, Adi-lila, 1:35, vysvětlení)Takže jak můžeme argumentovat, že minoritní šikša guru "může vykonávat všechny funkce zasvěcujícího duchovního mistra", ale přednostní a povinný šikša guru NEmůže?!
To je kontradikce.“Ale i když člověk teoreticky přijme, že filosofie rytviků je správná (což není), tak tato diskuse je jednoduše "splitting hairs"/zbytečná ztráta času s oddělováním něčeho co je totožné/ Jelikož v ISKCONu je Šríla Prabhupád v centru, což je hlavním bodem IRM."
1) Jestliže současný ISKCONský management věří, že rozdíl je jen “splitting hairs“, tak potom proč oni na smrt bojují aby si udrželi jejich pozici dikša gurua a členům IRM je vyhrožováno smrtí jsou násilně napadáni a vyháněni ze všech chrámů ISKCONu?
2) Naším hlavním bodem je jednoduše to, že by se měli dodržovat pokyny Šríly Prabhupády. Jestliže by tyto pokyny byli, že někdo jiný než Šríla Prabhupády by měl být v centru, tak bychom to stejně tak dobře také následovali. Nejsme připoutáni nebo
náchylní k žádnému konkrétnímu předjímanému závěru.“Duchovní učitelé se považují za asistenty kteří vedou své žáky k Šrílovi Prabhupádovi, žákovské posloupnosti a Šrí Čaitanjovi. Oni se nepovažují za specifické spasitele, ale za služebníky spasitele.“Každý člen ISKCONu, včetně bhakty který se právě přidal, také přivádí osobu ke Šrílovi Prabhupádovi. Takže jestliže ISKCONští guruové mají funkci identickou s jejich žáky, tak z definice ve skutečnosti nemohou být guruy těchto žáků. Pravý guru je spíše ten kdo bere člověka ke Kršnovy:
“A jestliže získáš pravého duchovního mistra, on tě vezme ke Kršnovy.”
(Zákony přírody, kapitola 1)A je zde přijato, že spasitelem který nás přivádí ke Kršnovy, je Šríla Prabhupád. A jeho služebníky jsou ISKCONští guruové, stejně jako jimi jsou kterýkoliv další členové ISKCONu.
“Jediný rozdíl v rytvik-filosofii je ten, že ISKCONští guruové slibují svým žákům, že budou loajální / pravdivý k tradici a svým žákům. Jinými slovy: Oni slibují svým žákům, že zde pro ně budou a nezáleží na tom co. Nicméně ritvik-kněz nedělá tento závazek, namísto toho on doufá, že Šríla Prabhupád vezme zodpovědnost za vše. ISKCONští-guruové se snaží ulevit Šrílovi Prabhupádovi zatímco ritvik-kněží chtějí aby se o vše staral.“
Ale toto je kontradikce k tomu co zde bylo právě řečeno, že Šríla Prabhupád je spasitelem, ne ISKCONští guruové:
“Duchovní učitelé se považují za asistenty kteří vedou své žáky k Šrílovi Prabhupádovi, žákovské posloupnosti a Šrí Čaitanjovi. Oni se nepovažují za specifické spasitele, ale za služebníky spasitele."
Takže oni stále nechávají zátěž na Šrílovi Prabhupádovi aby tyto žáky spasil. Jediný rozdíl je v tom, že oni chtějí veškeré uctívání a úctu jako by ONI ve skutečnosti jednali jako spasitelé, jak může vidět kdokoliv kdo čte Vyasa-Puja oslavování kteréhokoliv ISKCONského gurua. A je poviností každého staršího kazatele "být zde a nezáleží na tom co" pro každého v ISKCONu, kdo může být pod jejich autoritou. Takže skutečný rozdíl mezi těmito dvěma filosofiemi je ten, že IRM věří v to pomoci každému a přivést ho k Šrílovi Prabhupádovi a nechat Šrílovi Prabhupádovi veškeré zásluhy a uctívání. Zatímco ISKCONští guruové pouze chtějí všechny žáky, uctívání, respekt a pocty které patří pouze Šrílovi Prabhupádovi.
“To o co se přou v jejich sporu je další neštěstí pro Šrílu Prabhupádu a jeho hnutí. Vidíme stejnou odchylku v křesťanství: Vše je odevzdáváno Ježíši Kristu, zatímco komunita považuje sebe samu za bezmocnou a tak naloží na Ježíže zátěž za jejich hříchy. To je velice pohodlné ale zároveň extrémě odporné. Ty dáš mesiáše na kříž a necháš ho za sebe trpět, místo toho aby jsi přijal zodpovědnost za sebe a své chráněnce.“Mluvčí německého ISKCONu zde pouze sloučil své předchozí kontradikce, jelikož on již přijal, že ISKCONští guruové nejsou spasitelé, a Šríla Prabhupád je. Takže ISKCON také věří v předání veškeré zátěže za jejich hříchy na Šrílu Prabhupádu - jediný rozdíl je v tom, že oni přesto stále chtějí být považováni za spasitele a dostávat jejich každodenní guru-puju, aby jim bylo obětováno prasádám, psali se pro ně Vyasa-puja oslavné články atd. Jinými slovy - dělat pokud možno co nejmenší množství práce za co největší odměnu.
“V ISKCONu na druhou stranu vidíme, že zde bylo mnoho počátečních problému a poklesávání. Ale ty jsi neodešel. Místo toho ty pracuješ na čištění ISKCONského domu, což začíná čištěním sama sebe. Ty nehodíš jednoduše ručníkem a s proklamací o duchovním úpadku neopustíš vše a Šrílu Prabhupádu - chceš vytvořit duchovní model v posloupnosti Šríly Prabhupády - což potřebuje dnešní společnost více než kdykoliv před tím - toho kdo projeví osobní zodpovědnost a kvality lídra aby zachránil duchovní duše. Oni budou samozřejmě podporováni Šrílou Prabhupádou v této misi, ale jako každý dobrý otec si i on přeje aby se stali jeho synové a dcery také slavní ve všech aspektech."
Nyní získal náš mluvčí německého ISKCONu hattrick jak třikrát opakuje stejnou kontradikci - protimluv. Již dříve deklaroval, že je to Šríla Prabhupád kdo zachraňuje duše a ISKCONští guruové jednoduše v tomto podporují Šrílu Prabhupádu:
“Duchovní učitelé se považují za asistenty kteří vedou své žáky k Šrílovi Prabhupádovi, žákovské posloupnosti a Šrí Čaitanjovi. Oni se nepovažují za specifické spasitele, ale za služebníky spasitele.“
Nyní zapomínajíce na to co právě napsal, tvrdí náš mluvčí přesný opak - že ISKCONští guruové jsou třeba aby "spasili duchovní duše" a je to Šríla Prabhupád ko je v tom pouze podporuje!
“Nakonec je to absurdní zasvěcovat žáky bez toho aby jsi byl schopen zeptat se osoby zda je to to co ona chce. Pokyn z 9. července 1977 nemění nic na tomto principu jelikož Šríla Prabhupád ho mohl odvolat kdykoliv chtěl. Nyní jej IRM chce nechat nedotčený navždy. Toto degraduje Šrílu Prabhupádu na příjemce pokynů, který bude navždy přijímat cokoliv mu člověk nabídne. Toto je v rozporu s principy Gaudiya-Vaišnavské-tradice, zdravého rozumu a definice vztahu guru-žák. Jestliže někdo získá potencionálního žáka, musí být schopen se rozhodnout zda či nikoliv ho chce přijmout jako žáka. A toto rozhodnutí musí být pro žáka pochopitelné."
1) Tento argument o tom, že duchovní učitel potřebuje být "dotázán" zda chce přijmout žáka, jsme již uzavřeli. Šríla Prabhupád specificky ustanovil systém prostřednictvím kterého NENÍ konzultován o tom koho přijímá jako své žáky. On udělil plnou moc rytvikům aby přijímali žáky v jeho zastoupení a již se tohoto procesu vůbec neůčastnil. Proto není tento výše uvedený argument použitelný, jelikož fungování ritvik systému před a po odchodu Šríly Prabhupády by bylo identické.
2) Tudíž Šríla Prabhupád vytvořil systém pro zasvěcování v ISKCONu, aplikovatelný v ISKCONu a pokud by si přál aby se po jeho odchodu již v ISKCONu nepoužíval, mohl ho jednoduše ukončit, ale on to neudělal.“V okamžiku když někdo opustí viditelnou sféru vnímání, potvrzení pro přijímání žáků již není více možné. To neznamená, že osoba, která odešla nemůže být guru. Guru má různé funkce. On inspiruje, on nás zasvěcuje do transcendentálního poznání, on transformuje. Šríla Prabhupád toto vše pro nás dělá, tak dlouho dokud ho následujeme. Ale mi nemůžeme tvrdit, že nás přijal jako své žáky, tak dlouho dokud jsme to neviděli."
Takže Šríla Prabhupád "nás zasvěcuje do transcendentálního poznání" ale nemůže být naším Dikša guruem, jenž je definován jako osoba která "nás zasvěcuje do transcendentálního poznání":
"Dikša ve skutečnosti znamená zasvěcování žáka do transcendentálního poznání, prostřednictvím kterého se on osvobodí od všeho hmotného znečištění."
(Čaitanya-Čaritamrita, Madhya, 4.111, vysvětlení)Takže Šríla Prabhupád nemůže být naším Dikša guruem jelikož on dělá právě tu stejnou věc, kterou Dikša guru dělá!
Člověk se může divit, zda se tato osoba snaží argumentovat proti nebo pro IRM! Je vítána se k nám kdykoliv přidat. Členství je zdarma!“Bez ohledu na tyto důsledky, dělá z této prkotiny IRM velký kšeft.“
Ne, jsou to ti kdo používají vyhrožování smrtí, násilí, vyhánění a cenzuru aby si udrželi svoje dikša guru pozice pro přepychový život, tyto osoby dělají "z této věci velký kšeft".
Není to IRM, které jednoduše předkládá argumenty oddaným aby je četli.“Oni nevidí, že Šríla Prabhupáda, kterému jak věří slouží,
nikdy nevěřil v komplikované struktury, ohledně praktického kázání. On řekl:
"Od každého studenta se očekává, že se stane Áčárjou.
Áčárja znamená člověk, který zná pokyn písem a prakticky je v životě následuje a učí je SVÉ ŽÁKY...Zůstaň u velice přísného tréninku a pak jsi správným guruem, a můžeš přijímat žáky podle stejného principu. Etiketa vyžaduje, abys jakékoliv potenciální žáky přiváděl, dokud je ještě naživu, svému duchovnímu učiteli. A v jeho nepřítomnosti nebo po jeho odchodu, můžeš přijímat žáky bez jakéhokoliv omezení. To je zákon žákovské posloupnosti. Chci vidět, jak se z mých žáků stali správní duchovní učitelé a rozšiřují Vědomí Kršny velmi široce. To učiní mě a Kršnu velice šťastným.“
(Dopis Šríly Prabhupády Tušta Kršnovi, 2/12/75)
"Když nařídím "staň se guruem", on se stane správným guruem. Toť vše. ... On by se stal žákem mého žáka. Tak je to!"
(Vrindavan, 28. května 1977)
Takto jednoduché a jasné byli pokyny Šríly Prabhupády: Budoucí žáci se stanou žáky jeho žáků, ale to je to co se děje v Kali-juze: Nejvíce drzá propaganda nalézá odezvu!“a) Náš ISKCONský mluvčí zde prezentuje výrok Šríly Prabhupády ohledně "zákona učednické posloupnosti", který ISKCON však nenásleduje, jelikož povolují každému stát se guruem i za života svého gurua. A opravdu mají množství takovýchto guruů, kteří zasvěcují ve fyzické přítomnosti svého gurua. Takže oni sami nenásledují tento "zákon učednické posloupnosti" který je jak tvrdí, jejich klíčovým důkazem proti IRM!
b) Druhý citát říká, že KDYŽ Šríla Prabhupád vydá pokyn někomu aby se stal dikša guruem, on se stane dikša guruem. Ale tento pokyn nebyl nikdy vydán.
“ale to je to co se děje v Kali-juze: Nejvíce drzá propaganda nalézá odezvu!““Jestliže má čtenář ještě jakékoliv další pochybnosti, prosím napiš nám."
Naší pochybností je, proč německý ISKCON, když chce ukázat, že pozice IRM je falešná, prezentuje pouze argumenty, které buď podporují pozici IRM, nebo které jsou jen vymyšlené ze vzduchu a nemají s postojem IRM spojitost?
Závěr
Jak může být vidět výše, mluvčí německého ISKCONu udělal nějakou chybu téměř v každé své větě kterou napsal. Jelikož není obeznámen ani s výroky Šríly Prabhupády ani s postojem IRM. Jeho klíčová hlavní témata této autentické chybo-jízdy
jsou:a) Falešně tvrdí, že rytvici byli jmenováni jelikož byl Šríla Prabhupád fyzicky nezpůsobilý pokračovat v diktování jmen.
b) Falešně tvrdí, že výroky ohledně odchodu zmíněné v konverzaci z 28. května jsou v rozporu s pozicí IRM.
c) Falešně tvrdí, že ritvik systém byl ustanoven pouze proto aby vyjasnil jednorázový historický mrtvý bod ohledně žádostí o zasvěcení.
d) Falešně tvrdí, že historicky bylo jasné, že Šríla Prabhupád dal rytvikům, které nařídil, pokyn aby se přeměnili na dikša guruy zároveň s jeho odchodem.
e) Falešně tvrdí, že IRM říká, že nikdo z žáků Šríly Prabhupády se nemůže stát čistým oddaným.
f) Falešně argumentuje, že pozice IRM, že Šríla Prabhupád je Dikša Guru je nesprávná, ale zároveň přijímá, že Šríla Prabhupád naplňuje funkci dikša gurua
tím, že jedná jako spasitel, který zachraňuje žáky. A uznává, že ISKCONští guruové nemohou být dikša guruové, jelikož jejich funkce není odlišná od jakéhokoliv jiného člena ISKCONu. Tedy přivádět jednoduše nově příchozí ke Šrílovi Prabhupádovi.g) Falešně argumentuje, že ačkoliv pouze Šríla Prabhupád může být přednostní šikša guru ISKCONu, pouze relativně minoritní šikša guruové (na rozdíl od Šríly Prabhupády) se mohou stát dikša guruy, přestože šikša guru se všeobecně stává dikša guruem.
h) Falešně argumentuje něčím případem pomocí zákona, který sám nenásleduje!
Odpověď pro ISKCON Německo
