Vítej ve 25 vydání Zpět k Prabhupádovi (BTP).
Oddaní, bez ohledu na jejich fylosofické postavení, si někdy postesknou, že metoda IRM na určení správné cesty prostřednictvím fylosofie a zkoumáním pokynů Šríly Prabhupády, je příliš "právnická" nebo "intelektuální". Místo toho oni obhajují nějaký mnohem více "praktický" přístup na určení toho, kdo je na správné cestě. A to je prostřednictvím poukázání na "úspěch" člověka díky jeho "kazatelským" snahám. Kazatelský úspěch je poté většinou demonstrován jako získávání nebo stavění nemovitostí v podobě chrámů a také, někdy, jako množství talířů s prasádám, a knih, které byli distribuovány. Toto, jak je argumentováno, ukazuje nejen to, že oni jsou "úspěšní", ale ,což je důležitější, i to, že oni jsou "v pořádku" i fylosoficky, a tím pádem jsou "požehnáni" a "zplnomocněni" Pánem.
Tato praktická demonstrace "nadřazenosti" poté vyřeší všechny otázky, které jsou pokládány, jako že je tedy jasné na čí straně Kršna stojí.
Nakonec, oni argumentují, mi musíme "posuzovat podle výsledku", a sám Šríla Prabhupád je považován za úspěšného také právě tímto způsobem, jelikož on kázal po celém světě, založil mnoho chrámů, a měl mnoho milionů distribuovaných knih atd. A tak vidíme různé guruy jak se snaží demonstrovat jejich "duchovní sílu" prostřednictvím, například toho, že se pokouší psát více knih nežli Šríla Prabhupád nebo se to snaží dělat tak, že se pokouší zasvěcovat více žáků nežli on zasvětil. Nicméně, může být dokázáno, že tento přístup je nesprávný:
1) Ti z našich starších čtenářů, kteří žili v letech "zonálního áčárji" tj. 1978-1986 (Obrovský Guru Podvod část 1"), okamžitě rozpoznají výše uvedené ospravedlňování, jelikož sami zonální áčárjové toto použili aby "dokázali" že jsou praví. Jelikož, jakkoli to může být těžké si představit pro některé novější oddané v dnešní ochablé ISKCONské situaci, v průběhu této periody, mnohem více knih bylo distribuováno nežli dnes, a zvláště na západě, stále ještě mnoho oddaných přicházelo do chrámů ve velkém množství. Z tohoto důvodu mohli zonální áčárjové použít tyto vnější výsledky jako důkazy své božskosti. Dobrým příkladem byl Harikeša. Díky masivní distribuci knih kterou zaranžoval po celé východní Evropě, a z toho plynoucích vysokých částek peněžních prostředků mohl dotovat Mayápurský projekt. Byl nazýván jako ten kdo je skutečně požehnán Kršnou, a je "nástupcem" Šríly Prabhupády. A přesto historie prokázala, že navzdory všem vnějším "úspěchům", tito "áčárjové" byli cokoliv jiného, jenom né požehnáni Kršnou. A sám Harikeša ukázal jak pokročilý on ve skutečnosti byl tím, že opustil svůj post ISKCONského gurua a dokonce obhajuje fylosofii, která byla, minimálně z určité části, proti učení Šríly Prabhupády.
2) Zplnomocnění Šríly Prabhupády pochází z faktu, že on následoval pokyn svého duchovního mistra bez odchýlení. A není to tak, že on toto začal dělat pouze když on byl velice "úspěšný" na západě po roce 1966. Ne, on to dělal po mnoho let před tím. Například tím, že začal vydávat "Zpět k Božství" v roce 1944. I když současně obchodoval a staral se o svou rodinu. Nicméně výše uvedené odůvodnění může být špatně pochopeno tak, že v průběhu této periody nebyl Šríla Prabhupád "zplnomocněný" jelikož on nedělal nic víc nežli jeden časopis.
A opravdu můžeme vidět, že jeden z guru podvodníků, Jeho Svátost Bhakti Čaru Swámí, si myslí, že Šríla Prabhupád v tomto období dokonce ani nekázal:
"A podívejme se na Šrílu Prabhupádu: On se začal zapojovat do kázání až poté, co se vzdal života hospodáře."
(text PAMHO 6457480, Pá 31.ledna 2003 04:32+0200)
3) Dokonce i když přijmeme vnější výstupy jako metodu na určení zplnomocnění, jelikož všichni oddaní jsou "děláni" prostřednictvím čtení knih Šríly Prabhupády a procesy a systémem, které nám dal, tak nám to pouze řekne, že pouze sám Šríla Prabhupád, a ne nikdo jiný, je zplnomocněn. Jelikož nikdo jiný se skutečně ani nepokusil založit si své vlastní hnutí, a prostřednictvím své vlastní síly dosáhnout čehokoliv. Spíše, oni jen jednoduše berou kredit z práce Šríly Prabhupády.
Duchovní zplnomocnění přichází výhradně prostřednictvím následování pokynu duchovního učitele, které je děláno s postojem potěšit ho, a toto může a nemusí mít za výsledek něco vnějšího, jak vidíme na životě Šríly Prabhupády (před- a po- roce 1966). A, jak jsme demostrovali bez toho, že by to někdo napadl, toto následování se neobjevilo v ISKCONu od odchodu Šríly Prabhupády. A to je také v první řadě důvod pro to, že IRM bylo potřeba. Toto opomíjení bude pokračovat dokud si oddaní nezačnou osvojovat metodologii IRM ve čtení ohledně toho co Šríla Prabhupád zdůrazňoval ve svých spisech, spíše nežli následování současné praktiky zaměňovat toto za "velké projekty" k falešnému přesvědčování sebe sama o tom, že se člověku dostává Kršnova "požehnání"!
Prosím ciť se svobodný mi napsat na následující adresu jakýkoliv komentář k čemukoliv:
irm@iskconirm.com
Děkuji ti a Haré Kršna.
Váš ve službě Šrílovi Prabhupádovy,
Kršnakant
Editor
