Zpět k Prabhupádovi, vydání číslo 35, jaro 2012
Šríla Prabhupáda píše:
"Náboženství bez filosofie je sentiment, nebo někdy fanaticismus."
(Bhagavad-gíta Taková jaká je, 3.3, výklad)
Nicméně, různé deviantní postoje GBC jsou všechny charakteristické tím, že aplikují zdůvodňování založené na osobních preferencích spíše nežli na aplikaci filosofických principů. V samém srdci jejich dikša guru politik, kterými se snaží odstranit Šrílu Prabhupádu z pozice dikša gurua ISKCONu, je jejich vymýšlení následující “zásady”:
'Přestože dikša guru nikdy nepotřebuje mít s žákem žádnou fyzickou interakci, a může být fyzicky nepřítomný po celý žákův život, pouze v určitém okamžiku zasvěcení potřebuje být guru na chvilku přítomen, ve vzdálenosti ne větší nežli je průměr planety na které zasvěcení probíhá.'
Ale neexistuje žádný filosofický princip, řečený Šrílou Prabhupádou, který by nařizoval, že současný áčárja přestane být současným áčárjou pouze z důvodu své fyzické nepřítomnosti. Tato “zásada” GBC byla jednoduše vykonstruována díky osobním preferencím stát se guruem a tím naplňuje tužby po profitu, uctívání a slávě. Tato úporná snaha stát se guruem za každou cenu, spíše nežli následovat filosofické principy, je prokázána tím, jak si GBC osvojuje různé spiklenecké a navzájem si odporující postoje:
1. Nejdříve tvrdili, že Šríla Prabhupád nařídil 11 mužům, stát se dikša guru nástupci.(Obrovský guru podvod část 1)
2. Potom tvrdili, že těmto 11 mužům nebylo nařízeno být guruy, ale na tom nezáleží, jelikož žádný pokyn není potřeba a každý a kdokoliv může být guruem “skrze zákon učednické posloupnosti.”(Obrovský guru podvod část 2)
3. Potom nám bylo řečeno, že tento “zákon učednické posloupnosti” není vlastně vůbec “zákonem”, a že je v pořádku pro žáky guruů, také se stát guruy, ve fyzické přítomnosti jejich duchovních mistrů.
4. Potom byli všechny předchozí postoje vykopnuty, a místo toho tvrdili, že skutečná autorita pro guru nástupnictví pochází z “předpokládaného záměru”.(GBC rezoluce 409, 2004, vyplývající z analýz JS Jayadvaity Swamiho, 13/12/2003).
5. V současnosti zde máme “nálepkový podvod” v rámci kterého byl postoj IRM účinně a zcela adoptován, ale s tím, že pozice “ritvika” byla redefinována jako dikša guru (pro guru podvodníky) a pozice dikša gurua byla redefinována jako “šikša guru” (pro Šrílu Prabhupádu).
V kontrastu s tím, postoj IRM nezávisí na osobních preferencích, ale na aplikaci filosofických principů:
a) Že všechny akce se musí zakládat na autoritě pokynu gurua.
b) Pokyn musí být evidovaný, prokazatelný, nikoliv předpokládaný.
c) Že nemůžeme k tomuto cokoliv přidat, nebo od tohoto ubrat.
Toto je IRMový POP (Prabhupada-Only Paradigm – Vzor-pouze Prabhupád), který je založen na následujícím:
“Pokyn duchovního učitele je aktivním principem duchovního života.”
(Šrí Čeitanja-čaritámrita, Adi-lila, 12:10)
A díky tomu, že postoj GBC je založen na osobních preferencích, spíše nežli na filosofii, je sužován sentimentem a fanaticismem přesně podle výroku Šríli Prabhupád, který jsme citovali.
Existuje sentiment, že každý a kdokoliv může být guruem, pokud nebude přístižen při porušování regulativních principů, při jedení masa atd. v předchozích pěti letech a dají mu požadované “ne námitkové” hlasy, bez ohledu na faktum, že pro tento sentiment neexistuje autorizace od Šríly Prabhupády.
A taktéž, bez ohledu na jejich kvalifikaci, musí být poté tyto zvolené osoby uctívány a považovány za stejně dobré jako Bůh svými žáky (viz. ISKCONský zákoník).
Toto je spojeno s fanatickým vyhrožováním smrtí a násilím na podporovatelích IRM, přestože nyní guru podvod účinně spoléhá na používání těch stejných argumentů, které byly již použity prostřednictvím IRM. (pouze se záměnou nálepek).
Tudíž, žádné rozdíly mezi IRM a GBC by neexistvali, pokud by GBC nahradilo jejich osobní preference za filosofii.
Prosím ciť se svobodný mi napsat na následující adresu:
irm@iskconirm.com
Děkuji ti a Haré Kršna.
Váš ve službě Šrílovi Prabhupádovi,
Kršnakant
Návrat na domovskou stránku.