Zpět k Prabhupádovi, 67, 3/2020 Úvodník
Vítej v 67. vydání Zpět k Prabhupádovi (BTP).
Všimli jsme si, že běžným argumentem, který se pokouší zastavit kázání IRM, je tvrzení, že se dopouštíme chování, které je duchovně velmi škodlivé, protože se údajně dopouštíme vaišnava-aparadhy neboli přestupků.
Například v BTP 22 („Hanobí BTP Sádhuy?“) Jsme zdokumentovali GBC voleného gurua JS Jayadvaitu Swamiho, který směle tvrdí, že BTP zveřejňuje pouze „sádhu-nindu“ neboli přestupky proti vznešeným Vaišnavům.
1) Tyto argumenty, že dělání vaišnava-aparádhy vážně brání duchovnímu životu člověka, jsou správné. Šríla Prabhupád vysvětluje:
„Zvíře se používá k označení přestupků vůči čistému oddanému Pána, kterému se říká Vaišnava Aparadha. Tento přestupek vůči čistému oddanému se přirovnává k šílenému slonovi […], pokud dojde k přestupku vůči nohám čistého oddaného, vytváří to zmatek ve věci pokroku v oddané službě. […] je třeba se při vykonávání oddané služby starat o to, aby se člověk nedopustil jakéhokoli přestupku vůči čistým oddaným. Pokud je někdo opatrný, pokud jde o to nedopouštět se přestupků vůči čistým oddaným, pak je rostlina oddané služby náležitě chráněna. […] Prvním přestupkem je pomlouvat velké oddané […] Pán Kršna nemůže tolerovat takové přestupky, jako je pomlouvání čistého oddaného, který šíří Jeho Svaté Jméno po celém světě.”
(Učení Pána Čeitanji, zvýraznění přidáno)
Šríla Prabhupád vysvětluje nejen to, co je vaišnava-aparádha, ale zmiňuje se také o deseti přestupcích proti zpívání Svatého Jména, přičemž odkazuje na první přestupek pomlouvání těch, kdo šíří Svaté Jméno Pána.
2) Ve vysvětlení Šríly Prabhupády vynikají tři věci:
a) Šríla Prabhupád označuje vaišnava-aparádhu konkrétně z hlediska urážky „čistého oddaného“. A tento bod několikrát opakuje.
b) I když se zmiňuje o pomlouvání těch, kdo šíří Svaté Jméno, opět konkrétně odkazuje na „velké oddané“ a „čistého oddaného“.
c) Ohledně těch, kdo šíří Svaté Jméno, ačkoli Šríla Prabhupád uvádí princip, můžeme také poznamenat, že má na mysli sebe, protože pouze on je zodpovědný za „šíření Svatého Jména po celém světě“.
3) Proto bychom se měli zaměřit především na to, abychom neurazili čistého oddaného, kterým je Šríla Prabhupád. Nicméně toto učení, které nás varuje před spácháním vaišnava-aparádhy, je v ISKCONu obvykle používáno na to, ohánět se s ním jako se sekerou proto, aby napomínali lidi jako je IRM, aby neurazili ISKCONské lídry!
Zatímco je to samotné IRM, které ve skutečnosti varuje před urážkou Šríly Prabhupády. Což nás přivádí ke klíčovému bodu, že samotná činnost IRM, která je považována za zbytečnou a urážlivou - naše kritická analýza akcí a učení vedení ISKCONu, o které JAS tvrdí, že je „sádhu-ninda“ - je právě ta aktivita, která je nezbytná k zajištění toho, že neurazíme Šrílu Prabhupádu.
Protože pokud to, co dokumentujeme, jako například -
a) Zmocnění se postavení Šríly Prabhupády;
b) Odchýlení se ve jménu Šríly Prabhupády;
c) Používání jména a učení Šríly Prabhupády pro vlastní sebezveličování v takové formě věcí, jako je komercializace atd .;
- a tak dále, je všechno správně, pak by to znamenalo, že Šríla Prabhupád je urážen obrovským způsobem.
4) Proto je dobré pro všechny v ISKCONu, aby prozkoumali, co říkáme, a byli si 100% jisti, že nemáme pravdu. Členové ISKCONu se obávají, že pokud si přečtou naše spisy, mohou se podílet na urážení vedení ISKCONu. Ve skutečnosti by se ale měli více zajímat o to, že pokud si naše spisy nečtou, mohli již urážet Šrílu Prabhupádu a prostě to nevěděli!
Tudíž, to co je považováno za „kritickou“ a „negativní“ aktivitu IRM, je ve skutečnosti zcela zásadní a nezbytné.
Zvláště tedy zveme ty, kteří s námi nesouhlasí, aby pečlivě prozkoumali to, co říkáme - a ať raději doufají, že se mýlíme, a nejsou tak sami přestupkáři!
Děkuji ti a Haré Kršna.
Ve službě Šrílovi Prabhupádovi,
Kršnakant
Návrat na domovskou stránku