(BTP 10 No order: No stopping Srila Prabhupada)
Od Kršnakant
Ve Šrí Čaitanja-čaritámritě je uvedeno:
“Příkaz duchovního mistra je aktivním principem v duchovním životě.”
(Čaitanja-čaritámrita, Ádi-líla, 12:10)
Toto by mělo být zcela zřejmé – my pouze potřebujeme vykonávat to co nám duchovní mistr říká. A jestliže nás o něco nepožádal pak to není vůbec třeba vykonat.
Započetí pokynu
Každý souhlasí, že dopisem z 9. července, 1977 Šríla Prabhupáda autorizoval v ISKCONu používání ritvik systému zasvěcování prostřednictvím svých zástupců. Tímto způsobem vydal duchovní mistr pokyn a ve shodě s výše uvedeným veršem z Čaitanja čaritámrity bychom měli tento pokyn následovat.
Ukončení pokynu
Přeto 15. listopadu 1977, hned následující den poté co nás Šríla Prabhupáda opustil, GBC rozhodlo, že ISKCON nyní musí skončit s následováním tohoto ritvického systému. Zcela zřejmá otázka je PROČ? Verš z Čaitanja-čaritámrity a také další mechanismy ustanovily tento pokyn na první místo, a tak jediný možný důvod, který by mohl ospravedlnit ukončení tohoto systému, by byl Prabhupádův příkaz.
To znamená pokyn, kterým by Šríla Prabhupáda přikázal, že po jeho odchodu bude ritvik systém ukončen. Tento pokyn ovšem nebyl zatím nalezen a dokonce ani nebylo GBC ustanoveno, že by kdy existoval. Když tedy zvážíme verš z Čaitanja čaritámrity, tak závěr je jasný – nikdo nemůže zastavit používání ritvik systému aniž by k tomu měl potřebný pokyn od Šríly Prabhupády. Tímto způsobem je pozice IRM autorizovaná.
Jelikož je naprostá absence takového jasného pokynu týkajícího se ukončení ritvik systému tak GBC a jeho podporovatelé vynalezli mnoho fantaskních a neustále se měnících vysvětlení jak je možné zastavit vykonávání pokynu duchovního mistra aniž by k tomu on sám dal pokyn:
a) Příkaz byl dán dopředu
Prvním vysvětlením bylo, že 28. května 1977, Šríla Prabhupáda již řekl, že zvolení ritvici se automaticky stanou plnohodnotnými duchovními mistry okamžitě po jeho odchodu. Tato teorie “zvolení” trvala po dobu 11 let, než ji GBC samo přestalo používat (Velký Guru podvod, část 1).
b) Příkaz nebyl potřeba
Na přelomu roku 1986-87 pak z důvodu vytvoření Velkého Guru Podvodo, část 2, díky němuž se kdokoliv mohl stát guru, se začalo tvrdit, že příkaz ukončující ritvik systém a ustanovující guruy nebyl nikdy potřeba. V té době se začalo tvrdit, že tento proces, při kterém se po odchodu duchovního mistra všichni jeho žáci stanou guruy, je “zákonem žákovské posloupnsti”. Toto byl doslova seizmický posun ve vlastní filozofii a zároveň zavrhnutí předchožího vysvětlení, které tvrdilo, že rozhovor z 28. května 1977 určil přeměnu 11 ritviků na dikša guruy. Nyní se začalo tvrdit, že není dokonce ani potřeba mít pokyn, který by ukončoval ritvik systém. Je to automotické na základě odchodu duchovního mistra. Tento “zákon žákovské posloupnosti” byl uveden jen v osobním dopise jednomu již nenásledujícímu žákovi, Tušta Kršna Dásovi, v roce 1975. V dopise, který nebyl po mnoho let dostupný je řečeno:
 |
“Ale jako zákon etikety je zvykem, že za života duchovního mistra přivedeš potencionální žáky k němu. Teprve až za jeho nepřítomnosti můžeš přijímat žáky bez jakéhokoliv omezení. To je zákon žákovské posloupnosti.” (Šríla Prabhupádův dopis Tušta Kršna Dásovi, 2/12/75) |
Tento dopis ale nedává pokyn k ukončení ritvik systému po odchodu Šríly Prabhupády Jednoduše je zde řečeno, že je možné být duchovním mistrem pouze za předpokladu, že váš duchovní mistr již není přítomen. Proto je to ve skutečnosti pouze příkaz říkající, kdy osoba rozhodně NEMŮŽE být guruem. Nepřikazuje ukončení ritvik systému po odchodu Šríly Prabhupády s tím, že tito ritvici se stanou automaticky dikša guruy. Přesto GBC tvrdí, že tento pokyn je zahrnut ve výše uvedeném dopise, dokonce i přesto, že v dopise není žádná zmínka o ritvicích a o tom kdy můžou a nemůžou fungovat. V dopise je pouze jediný pokyn říkající, kdy osoba nemůže jednat jako GURU, a není zde žádný pokyn který by říkal, kdy nemůže jednat jako ritvik, což je ve skutečnosti příkaz který hledáme.
c) Vyberte si
S příchodem 21. století nastala další změna a dokonce i “zákon žákovské posloupnosti”, který sám o sobě nic nevysvětloval, jelikož šlo pouze o úhybný manévr, který měl eliminovat potřebu příkazu od duchovního mistra, byl zavržen. Jelikož nyní GBC samotné bez problémů porušilo “zákon žákovské posloupnosti”, který předtím tak vehementně propagovalo a autorizovalo přinejmenším 3 dikša guruy, jejichž duchovní mistři jsou ještě stále přítomni na této planetě. Aby zaplnili díru v nedostatku pokynů týkajících se ukončení ritvik systému a zamaskovali porušení svého posledního vysvětlení, rozhodlo se GBC, že odpověď bude záviset na tom ke komu mluvíme. Jelikož již více není žádné oficiální vysvětlení, GBC a jeho podporovatelé obvykle používají jedno z následujících vysvětlení:
- Dvě výše uvedená vysvětlení a to i přesto, že byly samotným GBC již zamítnuty.
- Odvolávání se na historii, “zdraví rozum” a “šástru” (písmo) s tím, že “evidentně” ritvik systém nemůže pokračovat za fyzické nepřítomnosti gurua.
- Odkaz na obecné pokyny od Šríly Prabhupády kde uvádí kvalifikace gurua a nebo žádá své žáky “stát se guruem” (žádný z těchto výroků neuvádí, že žáci jsou automaticky autorizování stát se dikša guruy okamžitě po odchodu Šríly Prabhupády a tím ukončit ritvik systém).
- Různé další spekulace a teorie
Závěr
Máme zde pokyn ustanovující ritvik systém v ISKCONu, což je fakt se kterým každý souhlasí. A nemáme žádný specifický příkaz k ukončení tohoto pokynu. S tím také každý souhlasí. Takže tady hra končí alespoň pro toho, kdo přijímá verš z Čaitanja Čaritámrity uvedený na samém začátku tohoto článku.
Ale prakticky můžeme vidět, že jsou zde osoby které učiní cokoliv, aby zakryly nedostatek důkazů týkajících se ukončení ritvik systému s tím, že napřed řeknou jednu věc, vzápětí další, poté budou tvrdit, že není třeba žádného příkazu a nakonec nechají pole otevřené pro jakékoliv rozhodnutí.
Takže my necháme na čtenářích, aby se rozhodli, kterou cestu chtějí následovat.