Zpět k Prabhupádovi, 81, 2024, Úvodník
Vítej v 81. vydání Zpět k Prabhupádovi (Back To Prabhupada - BTP).
V předchozích číslech jsme se zmínili o probíhající „válce“ a rozdělení v ISKCONu ohledně toho, zda pozici dikša gurua může zastávat žena. Na nedávném zasedání GBC proběhly diskuse, které se snaží vyřešit tuto otázku. Ve zprávě o těchto diskusích je uvedeno:
„Výbor provedl rozsáhlý průzkum na téma guru-tattva […] Výbor uznal, že je třeba dále objasnit různé aspekty guru-tatvy před vyřešením otázky vaišnaví dikša gurua. [...] Jakmile se ustanoví základní porozumění guru-tattvě, budou se konat konzultace s různými skupinami oddaných učenců“
(Zpráva o hlavních událostech zasedání GBC, 18. 9. 24. Všechny zdůraznění v tomto vydání přidána.)
Připouští se tedy, že i po téměř 50 letech od fyzického odchodu Šríly Prabhupády, vedoucí představitelé ISKCONu stále ještě nezaložili ani „základní porozumění“ guru-tattvy (pravdy v chápání duchovního mistra). Proto je to také přiznání, že stále ještě vlastně nevědí, co to dělají, přestože po celou tu dobu provozují vymyšlený multi-nástupnický dikša guru systém. Představte si ten rozruch, kdyby úřady, které udělují licenci lékařům a regulují medicínu, by najednou vydaly paralelní prohlášení jako např:
„Víme, že jsme propagovali medicínu a umožňovali lékařům, aby ji provozovali po celou dobu až do současnosti, ale teprve teď jsme si uvědomili že:
1) nevíme, kdo lékař („guru“) vlastně je, ani kdo se jím může stát („ženy?“);
2) A také nemáme ani „základní“ chápání medicíny („guru-tattva“), které by nám umožnilo určit, kdo se může stát lékařem.“
Nastalo by celonárodní pobouření, že se po všechny ty roky hazardovalo s lidskými životy, vzhledem k tomu, že nikdo nevěděl, co dělají. Ale duchovní životy lidí jsou ve skutečnosti více důležité. Přesto bylo před téměř padesáti lety rozhodnuto, že každému by mělo být odepřeno privilegium být žákem Šríly Prabhupády a místo toho musí být přijati povinní náhradníci. Tato výsada by měla být navždy zachována pouze pro prvních několik tisíc žáků. A přesto bylo takto významné rozhodnutí založeno na ničem, protože se nyní přiznává, že nikdy neměli ani „základní“ pochopení toho, co dělali. A vskutku, jak GBC radou zvolený guru HG Kalakanta Dása („KAL“) přiznává, rozhodnutí změnit zonální ritviky jmenované Šrílou Prabhupádou na zonální dikša guruy se stalo následovně. GBC:
„nevědělo, co má dělat. Šli tedy za jistým starším gaudijským vůdcem a ten jim tak trochu nastínil systém zonálních áčárjů, a tak to udělali“
(KAL, Interview, 3. 8. 24)
V souvislosti s tím se v nedávném článku zveřejněném v oficiálních zprávách ISKCONu objevila „naléhavá“ výzva k „opětovnému spojení s vizí Šríly Prabhupády“. V článku se zdůrazňovalo, že je naléhavě nutné „hlouběji pochopit a spojit se s učením Šríly Prabhupády. A že hnutí se musí stát „Prabhupáda-centrické“:
„jak učinit naše hnutí Prabhupáda-centrickým. Uznávat a ctít postavení Šríly Prabhupády jako zakladatele-Áčárji je zásadní, zajišťuje to stabilitu a oddanost ISKCONu. […] Potřebujeme, aby se všichni oddaní sjednotili a posílili naše hnutí Prabhupada-centrickým způsobem [...] Naším cílem je, aby se toto stalo
celosvětovou misi.“
(„Revitalizace ISKCONu: výzva k obnovení spojení s vizí Šríly Prabhupády“, ISKCON News, 9. 8. 24)
Mezi členy ISKCONu tedy panuje vážný nedostatek spojení se Šrílou Prabhupádou a to v širokém měřítku. Přičemž jsou urgentně organizovány různé akce jako „Den spojení se Šrílou Prabhupádou“.
Z toho vyplývá, že to, co mělo být pochopeno a zavedeno na začátku -
a) otázka, kdo může být guruem;
b) vize Šríly Prabhupády
- se nyní údajně děje o 50 let později. Nediv se tedy, že stále existují takovéto zprávy o tom, jak se vedoucí představitelé ISKCONu stále snaží i po 50 letech řešit základní otázky!
Děkuji ti a Haré Kršna.
Ve službě Šrílovi Prabhupádovi,
Kršnakant
Návrat na domovskou stránku
