irm

Od Kršnakant

16. březen 1999 — Během období své fyzické přítomnosti dal Šríla Prabhupáda jasné schéma jak by měl ISKCON fungovat. Osobně ustanovil a vytvořil všechny nezbytné standarty, systémy, procesy a učení, které určovali jak by ISKCON měl fungovat po zbytek své existence. ISKCON byl vytvořen, aby byl řízen výhradně pod autoritou Šríly Prabhupády, a nebyla zde žádná autorizace k jakékoliv změně ve způsobu řízení ISKCONu. Takže tady měla být návaznost mezi způsobem řízení Mezinárodní Společnosti pro Vědomí Kršny za doby jeho fyzické přítomnosti a ve zbytku trvání ISKCONu. Jakákoliv odchylka od tohoto principu by musela být potvrzena autoritou Šríly Prabhupády.

Tento princip je jasně srozumitelný a je přijímán jako axioma všemi členy ISKCONu. Příklady systému a standartů vytvořených pro ISKCON Šrílou Prabhupádou jsou: management v podání GBC; tištění knih od BBT; 16 kol a 4 regulativní principy; ranní program; knihy Šríly Prabhupády jako 'zákoníky' atd. Jelikož tyto věci byly vytvořeny Šríla Prabhupádou specificky pro ISKCON, tak každý přijímá, že jsou určeny fungovat po celou dobu existence ISKCONu. Žádný ISKCON oddaný by nikdy nesouhlasil se změnami těchto standartů daných Šrílou Prabhupádou. Jelikož každý aspekt toho jak by měl ISKCON fungovat byl určen Šrílou Prabhupádou, tak způsob řízení společnosti by měl velmi jasný.

Takže není důvod spekulovat nad tím, jak by měli věci fungovat, ale raději je zachovat tak jak jsou a pokračovat v expanzi toho co již bylo ustanoveno. Proto standarty a procesy, které byly osobně ustanoveny Šrílou Prabhupádou, jsou určeny k tomu aby fungovali po zbytek doby existence ISKCONu. Pojmenujme tedy tento aspekt jako 'ŽÁDNOU ZMĚNU V PARADIGMA ISKCONu,' dále pod zkratkou Ž.Z.P.I.

(Slovo dokonce se tedy vztahuje k období před fyzickým odchodem Šrily Prabhupády jako 'pre-samadh'; a následně na období po fyzickém odchodu Šrily Prabhupády na zbytek existence ISKCONu jako 'post-samadhi').


Ž.Z.P.I. uzákoněno Rezolucí GBC

Takto tedy aspoň teoreticky ISKCON je řízen pomocí Ž.Z.P.I., s ohledem na to, že od řídícího orgánu ISKCONu a členů společnosti se očekává pouze dodržování těch standartů a praktik přímo daných Šrílou Prabhupádou.
Takže samotná idea změny a spekulace přímo odporuje účelu ISKCONu. Od samého začátku tento princip Ž.Z.P.I., byl uzákoněn ISKCONským právem:

"GBC bylo ustanoveno Jeho Božskou Milostí A.C. Bhaktivédantou Swamim Prabhupádou, aby ho representovalo a přebralo jeho zodpovědnosti za řízení Mezinárodní Společnosti pro Vědomí Kršny jejímž byl Zakladatelem-Áčaryou a nejvyšší autoritou. GBC přijímá jako svůj život & duši jeho instrukce a uznává, že závisí úplně na jeho milosti ve všech ohledech. GBC nemá žádnou jinou funkci nebo účel než vykonávat instrukce tak milostivě podané jeho Božskou Milostí a zachovat a rozšířit Jeho Učení světu v čisté podobě."
(Definice GBC, Rezoluce 1, 1975)

Tato rezoluce byla vydána za účelem specificky předeslat a definovat jak by měl být ISKCON přesně řízen, a byla přímo schválena Šrílou Prabhupádou. Určuje velmi jasně jaké byly zodpovědnosti a omezení určené pro GBC, která byla zodpovědná za chod společnosti.

Jak řídit ISKCON, pro GBC:

1. Může pouze provádět instrukce přímo vydané Šrílou Prabhupádou:

'GBC nemá žádnou jinou funkci nebo účel než vykonávat instrukce tak milostivě dané Jeho Božskou Milostí'

2. GBC musí být neměnné a aplikovat pouze to co Šríla Prabhupáda učil:

'a chránit a rozšiřovat Jeho učení po světě v jeho čisté podobě.'

Toto jsou dva základní aspekty vlády GBC, a my můžeme vidět, že GBC bylo ustanoveno jako přirozený strážný anděl Ž.Z.P.I.


Ž.Z.P.I. zakotveno v Poslední Vůli

Autorita GBC (a tím pádem také Ž.Z.P.I.) jako nejvyšší instance v ISKCONu po celou dobu jeho existence, je nadále specifikována v Poslední Vůli Šríly Prabhupády:

1. The Governing Body Commission (GBC) bude konečnou řídící autoritou celé Mezinárodní Společnosti pro Vědomí Kršny.
(Zahajovací ustanovení, Poslední Vůle Šríly Prabhupády)

Z důvodu zajištění žádných pochybností o tom jak bude ISKCON během své existence fungovat, hned prvním předmětem, kterým Poslední vůle začíná, je ustanovení upevňující Ž.Z.P.I. Předmět 1 jasně potvrzuje, že GBC je úplnou a konečnou autoritou pro ISKCON. T také znamená, že Ž.Z.P.I. je úplnou a konečnou autoritou pro ISKCON, jelikož jednat na základě Ž.Z.P.I. je základní definicí GBC jak bylo uvedeno výše.

Existují dvě chybné interpretace termínu 'konečná řídící autorita'. Jedno z nich propůjčuje GBC více moci než kdy mělo mít, tím, že vysvětluje tento význam jako naprosté zplnomocnění jednat jak GBC uzná za vhodné. Ten kdo tak činí je zřejmě unešen slovem ‘konečná’. Toto pochopení považuje GBC za nejvyšší řídící autoritu ISKCON, jak je uvedeno v Poslední vůli, bez ohledu na to jak je GBC povinno věci řídit, což v Poslední vůli není uvedeno. Způsob jakým má GBC řídit je ustanoven, jak jsme si již mohli povšimnout, v samotné definici GBC, která byla osobně schválena Šrílou Prabhupádou. Tato schválená definice zcela jasně určuje, že veškeré kroky GBC musí být výhradně v rámci Ž.Z.P.I. Druhá interpretace fráze ‘konečná řídící autorita’ tvrdí, že GBC bylo určeno pouze k tomu, aby se věnovalo ‘managementu’, což dokládá fráze ‘řídící autorita’ (v anglickém originále ‘management authority’) Toto vysvětlení je také nesprávné, jelikož zaměňuje termín 'řídící autorita', který ustanovuje GBC úplnou autoritou s řídící funkcí, s tím koho či co bude GBC řídit. Následně tedy tento výklad nahrazuje termín 'řídící autorita' frází 'autorita pro řízení manažerských záležitostí'.

Poslední Vůle neudává podrobný seznam všech věcí, které má GBC řídit, a ani jak má řídit. Tato informace již byla podána a ustanovena v rezolucích GBC a v učení a pokynech Šríly Prabhupády.

Jelikož Prabhupádovo učení a pokyny jsou jak duchovní tak i manažerské, tak z toho následně vyplývá, že GBC je ‘konečnou řídící autoritou’ v obou ohledech, jak duchovním tak manažerském. To má ovšem jeden velký ‘háček’. To jak bude GBC vykonávat svou řídící autoritu bylo jasně podáno ve výše uvedené definici, která ustanovuje autoritu výhradně v rozsahu Ž.Z.P.I. Takto Šríla Prabhupáda ustanovil perfektní rovnováhu. ‘Konečná’ autorita GBC je kontrolována skutečností, že GBC může použít tuto autoritu pouze za jedním jediným účelem – chránit a vykonávat pokyny a učení dané Šrílou Prabhupádou. Tato 'konečná' autorita může být použita pouze za účelem udržení Prabhupádova učení a jeho pokynů nevyvratitelných a naprosto neměnných. Jelikož GBC nemá žádnou moc měnit, ale pouze ‘udržovat’, a pokud GBC zneužije tuto moc tak musí být opraveno, jelikož v danou chvíli jedná mimo rámec ustanovený Šrílou Prabhupádou.

Takto tedy GBC:

Další důkazy z Poslední Vůle

1. Úvodní ustanovení Poslední Vůle podporující Ž.Z.P.I. je navíc potvrzeno hned následující větou:

2. Každý chrám bude vlastnictvím ISKCONu a bude řízen třemi výkonnými řediteli. Systém řízení bude pokračovat tak jak funguje nyní a není žádný důvod ho měnit.
(Poslední Vůle Šríly Prabhupády)

To jak byl ISKCON řízen v pre-samadhi období má tedy pokračovat po celou dobu existence ISKCONu. To mohlo být stěží řečeno jasněji: 'Systém řízení bude pokračovat tak jak funguje nyní a není žádný důvod ho měnit.' Tady vidíme Šrílu Prabhupá přímo ustanovovat Ž.Z.P.I. Často se namítá, že jelikož tato věta je uvedena hned po větě týkající se řízení chrámů, tak může pouze zohledňovat tento aspekt (tj. řízení chrámů) a není všezahrnující. Následně je argumentováno, že Šríla Prabhupáda specificky zahrnul tuto větu za účelem ochrany následné praktiky: 'Každý chrám bude ISKCONským vlastnictvím a bude řízen třemi výkonnými řediteli.'

To nedává smysl z mnoha důvodů:

1. Poslední Vůle udává 'Systém managementu' obecně; a bez jakéhokoliv omezení či odkazu. Není tam uvedeno 'Tento systém managementu' nebo 'Dříve uvedený systém managementu'. Takto tedy tato věta zahrnuje všechny systémy mangementu a ne pouze ten týkající se tří výkonných ředitelů.

2. Jestliže by se slova 'beze změny' vztahovala pouze na 'výkonné ředitele', tak potom by jakýkoliv jiný systém mohl být změněn nebo vypuštěn, což by dávalo možnost, aby i samotné GBC případně nebylo 'konečnou řídící autoritou' – jak je zapsáno v prvním článku Poslední Vůle. V tomto případě by ovšem GBC samotné z celého srdce souhlasilo s myšlenkou, že 'žádná změna' se musí vztahovat na všechny systémy managementu, a ne pouze na princip uzákoňující 'tři výkonné ředitele' pro každý chrám

3. Pokud ponecháme slovům 'žádná změna' obecný význam tak to bude jasně demonstrovat fakt, že management ISKCONu musí pokračovat tak jak je nesmí být změněn - Ž.Z.P.I.

Proto druhý článek vůle pouze uzákoňuje ten první, a oba dva posléze pouze upevňují Ž.Z.P.I., které bylo ustanoveno již několik let předtím v definici GBC a osobně schváleno Šrílou Prabhupádou. Takto do sebe všechno zapadá bez jakýchkoliv odchylek a rozporů.

Ź.Z.P.I. podpořeno knihami

I přesto, že výše uvedená fakta jsou sama o sobě postačující k ustanovení Ž.Z.P.I., tak další důkazy jsou podány v Prabhupádových knihách. Každý člen ISKCONu přijímá Prabhupádovy knihy jako “zákoníky“ určené pro všechny členy a celé hnutí, určené k řízení společnosti po celou dobu její existence, což má být takřka 10,000 let:

"Jestliže smrt přijde, tak ať je to zde. Není zde již nic nového co bych měl říct. Všechno co jsem chtěl říct jsem řekl ve svých knihách. Nyní se tomu snažte porozumět a pokračujte ve svém úsilí. Jestli jsem přítomný nebo ne na tom nezáleží."
(Proslov při příjezdu do Vrndávanu, 17. května, 1977)

To znaméná:

1. Knihy jsou definitivně aplikovatelné na post-samádhi období ve stejném rozsahu jako na pre-samádhi, jelikož odlišné knihy nebyly sepsány pro jednotlivá období.

2. Učení a standarty, které byly osobně učeny a ustanoveny Šrílou Prabhupádou, a které jsou zmíněny v jeho knihách jsou tedy rovněž aplikovatelné stejnou měrou na každé období.

Z toho plyne, že knihy byly napsány, aby podpořily ISKCON, který byl určen pokračovat beze změny až již za období pre-samádhi nebo post-samádhi. Proto jsou knihy určeny pro ISKCON, kde je úplné pokračování v aplikaci pokynů a učení Šríly Prabhupády – to co platilo za pre-samádhi musí také platit za post-samádhi. A tento axiom nazýváme Ž.Z.P.I.

Je zasvěcení vyňato z Ž.Z.P.I?

Jak jsme již předeslali Ž.Z.P.I. není žádným způsobem cízí pro současný ISKCON.

Ve většině oblastech ISKCONské teologie, praktických činností a řízení je Ž.Z.P.I. kategoricky následováno a oddaní pyšně tvrdí, že se nikdy neodchýlí od učení Šríly Prabhupády Pokud je odchylka od Ž.Z.P.I. zaznamenána, tak jsou okamžitě učiněny pokusy k návratu ke standartu, který nás učil Šríla Prabhupáda za pre-samádhi.

Navíc GBC velmi ostře zakročilo v nedávných kontroverzích jako 'původ duše', 'gopí-bháva', a ''Gaudiya Matha', aby přivedlo věci znovu do shody s Ž.Z.P.I. Nad samotnou myšlenkou ‘změny’ či ‘spekulace’ se v ISKCONu vzdouvají vlny odporu. A proto Ž.Z.P.I. je již, aspoň teoreticky, ustanovena jako hlavní princip managementu v ISKCONu.

A tak je docela překvapující, že můžeme nalézt jednu jedinou specifickou oblast, kde GBC důrazně prohlašuje, že Ž.Z.P.I. musí být zavrhnuto, a to i přesto, že jinak je tento princip všude uplatňován. Touto oblastí je právě zasvěcování a my nepotřebujeme zkoumat proč tomu tak je. Náš jediný zájem je zjistit zda jsou nějáké pokyny od Šríly Prabhupády, které by podporovali fakt, že systém zasvěcování je vyňat ze Ž.Z.P.I.

Zasvěcení speciálně určeno důkazy

Jelikož GBC má 'konečnou autoritu' ve všech aspektech managementu, tak v roce 1975, ještě za přítomnosti Šríly Prabhupády, GBC vydalo rezoluci týkající se zasvěcování:

"Pokud někdo chce obdržet první zasvěcení, tak musí být řádným členem po dobu 6 měsíců. Druhé zasvěcení by mělo následovat nejměně jeden rok po prvním."
(Rezoluce č. 9, 25. března, 1975)

Výše uvedená rezoluce nebyla pouze vytvořena GBC, ale byla také osobně schválena Šrílou Prabhupádou, a je také zmíněna v jeho učení. Můžeme tedy vidět, že GBC je také určeno k řízení všech aspektů týkajících se zasvěcení. Výše jsme ustanovili, že toto řízení musí probíhat ve shodě s Ž.Z.P.I. (to znamená 'vykonávat pokyny' a 'chránit' učení).

Poslední Vůle

Z Poslední vůle jsme již viděli následující výrok:

'Systém managementu bude pokračovat tak jak funguje nyní a není třeba žádné změny.'

Dříve jsem již také dokázali, že výrok 'systém managementu' se nemůže výhradně vztahovat pouze na předchozí výrok. Dokonce i kdybychom uznali, že tento výrok se vztahuje pouze na předchozí, tak musíme brát přinejmenším v úvahu obecné řízení chrámu. Jinak by z toho vyplývalo, že všechny ostatní aspekty chrámového managementu – jako je mít prezidenta chrámu, pokladníka, uctívat Božstva, přivádět a trénovat nové oddané, atd. – by bylo možně změnit. Máme snad věřit tomu, že jediným nedotknutelným prvkem v celém managementu ISKCONu je mít tři výkonné ředitele a zaregistrovat každý majetek na jméno ISKCONu? Nikdo nepopírá důležitost tohoto systému, ale je opravdu těžké vidět speciální a výhradní ochranu tohoto ustanovení nad všemi ostatními aspekty chrámového řízení či řízení obecně.
Jedním z hlavních důvodů proč byly zakládány ISKCONské chrámy bylo rozšiřovat Kršna vědomí a vytvářet nové oddané. A proto standarty týkající se příchodu oddaných, jejich tréninku a doporučení k zasvěcení, jsou klíčové pro řízení chrámu. Systém tréninku a zasvěcování oddaných zahrnoval v okamžiku kdy Poslední Vůle nabyla platnosti zasvěcení oddaných po 6 měsících praktikování Kršna vědomí na základě doporučení prezidenta chrámu místnímu zástupci. Tito zástupci byly poté zavázáni vytvořit spojení se Šrílou Prabhupádou jako dikša guruem. Takže zase je tady aplikace, která se vztahuje k našemu tématu – jak bude prováděno zasvěcení v ISKCONu, a znovu můžeme vidět, že tato aplikace následuje Ž.Z.P.I: Právě tak jak Šríla Prabhupáda byl vždy dikša guru, a tak by jím měl také zůstat Změna by byla možná pouze za předpokladu, kdyby k ní byl dán specifický příklad.

Knihy

Ve svých knihách Šríla Prabhupáda specificky ustanovil, jak by zasvěcení v ISKCONu mělo probíhat:

sp "Takže na začátku studenti Kršna vědomí souhlasí, že budou žít s oddanými a postupně, když se vzdají 4 zakázaných aktivit - nedovoleného sexu, hazardu, jezení masa a intoxikace – tak pokročí v činnostech duchovního života. Když někdo pravidelně následuje tyto principy, tak je mu uděleno první zasvěcení (hari-náma), a on začne pravidelně zpívat přinejmenším 16 kol denně. Poté za dalších 6 měsíců či jeden rok je zasvěcen podruhé a je mu dána při rituální oběti bráhmanská šňůra. "
(C.c., Ádi 17:265)

"Kvůli nezbytnosti těchto činností mi okamžitě nezasvěcujeme naše žáky. Po 6 měsíců musí nejprve kandidát na zasvěcení navštěvovat árati a přednášky, praktikovat regulativní principy a sdružovat se s ostatníma oddanýma. Když někdo skutečně pokročí v purašcarya-vidhi, je poté doporučen lmístním chrámovým prezidentem k zasvěcení. Není to tak, že každý může být okamžitě zasvěcen bez toho aniž by splňoval požadavky. Poté co osoba pokročí ve zpívání Haré Kršna mantry alespoň 16 kol denně, následování regulativních principů a návštěvě přednášek, tak po dalších šesti měsících obdrží bráhmanskou šňůru."
(C.c., Madhya 15:108)

"V našem Kršna vědomém hnutí máme následující požadavky: osoba, která se připojila k hnutí, musí být připravena vzdát se čtyř pilířů hříšného života, kterými jsou nedovolený sex, jezení masa, intoxikace a hazard. Obvzláště v Západních zemích nejprve pozorujeme, zda potencionální žák je připraven následovat tyto regulativní principy.Poté je osoba zasvěcena do zpívání Hare Kršna mahá-mantry, přinejmenším 16 kol denně. Tímto způsobem žák vykonává oddanou službu pod vedením duchovního mistra nebo jeho zástupce po dobu nejméně šesti měsíců či jednoho roku. Poté je doporučen k druhému zasvěcení během kterého je zasvěcen posvátnou šňůrou a je přijímán jako plnohodnotný bráhmana."
(C.c., Madhya 24:330)

Takže můžeme jasně vidět, že knihy přirozeně podporují Ž.Z.P.I., a můžeme v nich nalézt specifické odkazy k systému zasvěcování používaném v ISKCONu. To se může pouze týkat zasvěcování samotným Šrílou Prabhupádou, jelikož výše uvedený popis přesně sedí na způsob zasvěcování v pre-samádhi období. A podle Ž.Z.P.I. se výše uvedený způsob musí používat také v období post-samádhil. Navíc nikde není žádná zmínka o adaptaci systému mnoha guruů, který v současnosti funguje v ISKCONu. Multi-guru systém nemůže následovat výše uvedený model, jelikož to by vyžadovalo mnoho různých procedur, jak uzpůsobit nové dikša guruy a jejich způsob volby spolu s potvrzením přijetí.

A jestliže ISKCON měl přijímat zcela shodnou proceduru jaká je výše Šrílou Prabhupádou popsána, tak to by nejenže znamenalo úplně zavrhnout současný 'M.A.S.S.' guru systém v ISKCONu, ale také proces dikšy by byl shodný s tím, který fungoval za pre-samádhi, proč by bylo najednou potřeba změnit identitu dikša gurua, když nic jiného se nezměnilo? Takto tedy knihy zmiňují jasně systém zasvěcení a jelikož knihy se musí přijímat ve shodě s Ž.Z.P.I., tak není žádné ospravedlnění pro to, aby zasvěcení bylo vyňato z této doktríny.

Shrnutí

1. Demonstrovali jsme, že Ž.Z.P.I. je zakotveno Šrílou Prabhupádou srze GBC v samotné rezoluci týkající se GBC, v Poslední Vůli, a v knihách. Nezapomínejme, že Ž.Z.P.I. není učení či filozofická doktrína, ale pouze paradigma ve kterém ISKCON musí operovat ve vztahu k učení a pokynům daným Šríla Prabhupádou. Ukázali jsme s odkazem na všechny Prabhupádovy pokyny a učení, které Prabhupáda ustanovil a praktikoval za pre-samádhi, že Ž.Z.P.I. se vztahuje na všechny z nich bez jakékoliv specifické vyjímky či vynětí, které by byly zmíněny Šrílou Prabhupádou.
Výše uvedené tedy ustanovuje aplikovatelnost Ž.Z.P.I. na jakoukoliv oblast managementu, a to bez jakékoliv legitimní vyjímky.

2. Abysme toto ještě více zpečetili, tak předmět na který je vyjímka v Ž.Z.P.I. nárokována, konkrétně zasvěcení je sám o sobě rozebrán s dalšími konkrétními důkazy. Takže je nezvratné, ať se na to podíváme z jakéhokoliv úhlu, že Ž.Z.P.I. stále funguje a v žádném případě zde není žádná vyjímka týkající se zasvěcování.

Další důkazy, že zasvěcování je zahrnuto v Ž.Z.P.I.

Viděli jsme, že Ž.Z.P.I. je skutečnou realitou učenou Šrílou Prabhupádou a teoreticky přijímanou a praktikovanou GBC; a že zasvěcování není vyjímkou, jelikož důkazy specificky zahrnují toto téma. Přesto můžeme nalézt dokonce třetí rovinu důkazů, která naznačuje Prabhupádovy tri-kala-jňa schopnosti. Vědom si toho, že zasvěcování může být jedním z bodů na které se může nárokovat vyjímka, Šríla Prabhupáda šel dokonce ještě dál a vydal specifický pokyn výhradně se zabývající zasvěcováním těsně před svým odchodem.
I přesto, že již ustanovil Ž.Z.P.I: ve dvou různých rovinách. Tímto způsobem se zasvěcování stalo tématem nad kterým by neměli být žádné pochybnosti.

Pokyn z 9. července

Šríla Prabhupáda specificky vydal pokyn uvnitř společnosti ve kterém byla velmi jasně ustanovena aplikace Ž.Z.P.I. na zasvěcování. Tento pokyn byl vydán 9. července 1977 a rozeslán všem vůdcům a manařerům ISKCONu jako nařízení, které má být od této doby ustanoveno v ISKCONu. Aby se vyhnul nárokům volajícím po vyjímce, které jsou v současné době činěny, tak byl sestaven tento dopis, který pouze formalizoval praktiky, které již byly obvyklými v ISKCONu po mnoho let. Pouze nyní to bylo učiněno tím způsobem, že praktiky mohli být následovány v ISKCONu bez jakékoliv fyzické účasti Šríly Prabhupády, a byly schváleny jako oficiální pro celé hnutí. Tento způsob měl probíhat za řízení GBC.

Toto nářízení bylo velmi důležité, jelikož někdy v náboženských institucích áčárja nebo vůdce vydá dokument těsně před svým odchodem, popisujíce detailně jak by mělo být následnictví předáno. Někdy jsou jmenovány určité osoby, ale v tomto příkazu Šríla Prabhupáda jasně ustanovil, to co se již dělo. Tzn. Sebe jako výhradního zasvěcujícího (dikša) gurua pro celé hnutí. Nařízení jasně uvádí, že všichni nově příchozí budou 'zasvěcenými žáky' Šríly Prabhupády a jmenuje reprzentanty, kteří mají jednat pouze v jeho zastoupení. Tento bod je ustanoven 3x v tomto krátkém a velmi věcném dopise.

Toto ustanovení bylo konečným verdiktem v tomto ohledu a bylo vydáno pouhých 120 dní před odchodem Šríly Prabhupády, poté co již 'Poslední Vůle' byla zaregistrována.

Již jsme výše demonstrovali jak následování tohoto pokynu pod vedením GBC a ve shodě s Ž.Z.P.I: umožní jeho funkčnost dokonce i v post-samádhi období. Ve shodě s Ž.Z.P.I. tento příkaz jednoznačně zavádí systém, který je použitelný pro ISKCON, a neexistuje žádné časové omezení, které by určovalo, že tento systém má být ukončen odchodem Šríly Prabhupády. Následující charakteristiky této směrnice pouze podtrhávají její ustanovení jako neměnného systému managementu, který je aplikovatelný jak za pre- tak za post-samádhi ve stejném rozsahu pro celou společnost.

  1. Tento pokyn byl vydán se dvěma podpisy, jedním od sekretáře instituce (který ho rozesílal), a druhým od vůdce instituce – Šríly Prabhupády, který ho schválil. Přesto, že pokyn byl vydán 9. července 1977, tak skutečně rozeslán byl až 21. července v dopise psaném dalším GBC, Raméšvarou Swamim, který poslal tento dopis všem členům GBC. V tomto dopise je směrnice z 9. července specificky označována jako 'dokument' společně s Poslední Vůlí, která byla rozesílána ve stejnou dobu (dopis je k ní připojen). Takže platnost a důležitost tohoto pokynu je nadevší pochybnost.
  2. Adresátem pokynu je instituce (skrze své řídící členy), a pokyn byl vydán specificky za účelem existence po odchodu zakladatele.
  3. Povaha pokynu se vztahuje k činnostem, které mají být vykonávány pouze řídícími sekretáři společnosti v budoucnosti.
  4. Účelem nařízení je, jak předesláno na začátku dokumentu, následující: "za účelem provádění jak prvního tak druhého zasvěcení", tento pokyn je jak vidno podán obecně a ne specificky. Zbytek dokumentu, ale činí jasným, že ti kdo budou zasvěceni budou nadále žáky Zakladatele ISKCONu a pouze určení zástupci jsou jmenováni, aby pomáhali v procesu zasvěcování. Skutečnost, že účel nařízení je ustanoven obecně pouze dokazuje, že pokyn měl zůstat v platnosti tak dlouho dokud bude možné splňovat jeho účel. V tomto případě je účelem ‚provádění jak prvního tak druhého zasvěcení‘. Tento účel je samozřejmě potřeba splňovat po celou dobu existence instituce pro kterou byl určen. Takto povaha, příjemce, vykonavatelé a účel tohoto příkazu jsou jasně aplikovatelné na celou společnost.

V takovémto případě je pouze krach společnosti jediným legálním a logickým ukončením výše uvedeného systému. Tímto důvodem zcela jistě není odchod Zakladatele společnosti. Takže systém zavedený touto směrnicí musí zůstat zachován a fungovat po celou dobu existence společnosti.

Podporující pokyny

Pokyn samotný začíná přiznáním, že tento dopis navazuje na předchozí rozhovor, který měl Šríla Prabhupáda se svými zkušenějšími žáky ve Vrindávanu. GBC tvrdí, že tento předchozí rozhovor pochází z 28. května. Nicméně tento rozhovor zcela jasně ustanovuje, že ritvici budou ustanoveni, tak jak je posléze ustanoveno v samotné směrnici, 'zvláště pro období' kdy Šríla Prabhupáda 'již nebude více s námi'.

Takto má tento rozhovor tendenci potvrzovat samotnou směrnici, a v žádném pžípadě s ní není v rozporu.
Navíc po tomto pokynu byly vydány další pokyny, které pouze potvrzují původní směrnici, a také specificky zdůrazňují stálost tohoto pokynu za pomoci slov jako 'pokračuj' a 'budoucnost'. (viz. dopisy od sekretáře Kírtananandovi a Hamsadutaovi).

Poté co jsme probrali důkazy týkající se výše uvedených výroků 1 a 2, tak se můžeme podívat na důkaz číslo 3, který je podán v Poslední Vůli, kde můžeme nalézt následující pokyn týkající se volby budoucích výkonných ředitelů určitého vlastnictví ISKCONu v Indii:

"Výkonní ředitelé, kteří jsou yde uvedeni byly zvoleni vykonávat tuto funkci po dobu svého celého života. V případě smrti či neschopnosti vykonávat tuto funkci z jakéhokoliv důvodu, kterýkoliv z výše uvedených ředitelů může být nahrazen novým ředitelem, který bude zvolen zbývajícími řediteli za předpokladu, že nově zvolený ředitel je MÝM ZASVĚCENÝM ŽÁKEM následujícím striktně všechny pravidla a regulace Mezinárodní Společnosti pro Vědomí Kršny tak jak je detailně popsáno v mých knihách a za podmínky, že nikdy není vbe stejnou dobu méně než tři (3) a více jak pět (5) výkonných ředitelů."
(Ustanovení 3, Poslední Vůle, zvýrazněno)

Tady můžeme vidět přípravy na řízení instituce po odchodu Zakladatele. Tento text je slučitelný s příkazem, který je předmětem našeho studia. Používá ten samý jazyk jako daný příkaz a může být aplikován pouze za předpokladu, že bude také aplikována směrnice týkající se zasvěcování. Je tomu tak proto, že v případě absence směrnice by tady nebyla žádná možnost pro vytvoření budoucích 'ZASVĚCENÝCH ŽÁKŮ' Šríly Prabhupády a tak by byl zdroj potencionálních výkonných ředitelů velmi brzy vyčerpán. Takto tedy Poslední Vůle také potvrzuje Ž.Z.P.I. a to specificky ve vztahu k zasvěcování.

Shrnuto, není zde tedy žádný prostor pro nějáké pochyby v tomto ohledu. Šríla Prabhupáda podstoupil těžkosti ohledně:

  1. Ustanovení Ž.Z.P.I. jakožto měřitka pro řízení své společnosti;
  2. Ustanovil specificky platnost tohoto měřítka v oblasti zasvěcování;
  3. Vydal jednoznačný samostatný pokyn týkající se zasvěcování během posledních dnů před svým odchodem.

Takže zasvěcování může být opravdu tou poslední oblastí na kterou by se mohla vztahovat vyjímka od Ž.Z.P.I.

Důkazy potřebné pro vyjímku týkající se zasvěcování

To co jsme až doposud probrali, by ve skutečnosti mělo sloužit jako zbraň nejenom ohledně faktu, že Ž.Z.P.I. je stále aplikovatelná i pro současný ISKCON, ale také, že zasvěcování je jednou z oblastí, která se v žádném případě nemůže odchýlit od Ž.Z.P.I. Podali jsme celou řadu důkazů pro Ž.Z.P.I. a jeho použitelnost v oblasti zasvěcování. Dokonce i jenom samotné důkazy z první úrovně by postačovali k tomu, aby pevně ustanovili Ž.Z.P.I. My jsme podali 3 úrovně různých důkazů, všechny dokazující a podporující Ž.Z.P.I. a specificky žádnou změnu týkající se dikšy gurua pro ISKCON.

Nyní je tedy na tom, kdo se snaží propagovat jakoukoliv změnu od této officiální a standartní ISKCONské tradice, aby předložil potřebné důkazy.

Je zřejmé, že kvalita vyžadovaných důkazů musí být závratně jednoznačná bez jakýchkoliv dvojsmyslů, aby mohla ospravedlnit takovou závaznou změnu. Shrnuto a podtrženo takový důkaz musí přinejmenším uspokojit 3 následující kritéria:

  1. Důkaz musí být přímým pokynem Šríly Prabhupády s jedinečnou důležitostí a autoritou, který nejenže ospravedlní změnu v Ž.Z.P.I., ale specificky v oblasti zasvěcování.
  2. Navíc jelikož hovoříme o změně v Ž.Z.P.I., která samotná měla být vykonavána a řízena GBC, tak pokzn musí být směrován přímo GBC takovým způsobem, abz ho GBC mohlo použít. To je nutné z důvodu, že děláme změnu v řízení celé společnosti, a tak potřebujeme tak jasnou instrukci jako byla ta která ustanovila Ž.Z.P.I. Dále je třeba, aby tento pokyn byl zanesen například v: GBC rezolucích, Poslední Vůli, v knihách, a ve směrnicích vydaných pro celé hnutí. Pokyn, který byl obdržen pouze různými jednotlivci či určitou skupinou osob nemůže uspokojit požadavky, které vyžaduje taková zásadní změna v řízení společnosti. Změna v řízení společnosti musí být směrována k manažerům společnosti. Jinak taková změna nemůže být aplikována na úrovni řízení celé společnosti.
  3. Navíc skutečná povaha požadované vyjímky činí nároky na kvalitu požadovaného důkazu ještě více definitivní. Skutečným požadavkem totiž NENÍ fakt, že zasvěcování je vyjímkou z Ž.Z.P.I., ale skutečnost, že zasvěcování je vyjímkou pouze po určitém časovém období - tzn. po odchodu Šríly Prabhupády. Důkaz tedy musí být velice exaktní, jelikož nejenom, že hledáme vyjímku, ale zaroveň musí ta vyjímka být s časovou kontrolou. To znamená, že důkaz předložený pro vyjímku musí nejenom podporovat samotnou skutečnost vynětí z Ž.Z.P.I., ale také POUZE vynětí co se týká post-samádhi. Jestliže zde nebude specifický odkaz poukazující na časovou podmínku, tak takový důkaz ve skutečnost nepodporuje daný požadavek.

Takže po ustanovení faktu, že zde musí být výrazný důkaz, abychom mohli požadavot vyjímku od Ž.Z.P.I., jsme také ustanovili, že tento důkaz msí uspokojovat 3 následující požadavky:

  1. Musí být zcela jednoznačný a nesmí dávat žádný prostor pro jakoukoliv pochybu, což je požadováno kvůli závažnosti deklarované změny.
  2. Důkaz musí být směrován k GBC, a GBC samotné jej musí také uvést v platnost, jelikož to je jediný způsob jak taková změna může být udělána.
  3. Navíc vyjímka musí být také specificky časově ohraničená.
    Zaznamenejte prosím, že nutný důkaz musí uspokojovat VŠECHNA 3 kritéria, jinak nemůže být použit. Například pokyn zaslaný GBC, který bude pouze zmiňovat koncept zasvěcování po odchodu Šríly Prabhupády, ale NEBUDE specificky autorizovat osoby určené k zasvěcování (a tak pouze uspokojí požadavky č. 2 a 3, a ne č. 1) je úplně na nic. Takový důkaz je na zcela stejné úrovni jako důkaz, který neuspokojuje ŽÁDNÉ z výše uvedených 3 kritérií. Poté co jsme ustanovili požadavky pro daný důkaz, podívejme se zda tedy takový důkaz existuje.

Předkládané dúkazy

Předkládané důkazy, které mají vyžadovat změnu od Ž.Z.P.I. spadají do 3 kategorií:

  1. Důkaz v podobě nahrávky z 28. května.
  2. Důkaz v podobě opakovaní příkazu 'staň se guru '.
  3. Dukazy ohledně povahy a historie parampary.

Pojďme tedy prozkoumat výše uvedené důkazy:

Nahrávka z 28. května

Tento důkaz se skládá z krátkého úseku nahrávky rozhovoru, který proběhl mezi Šrílou Prabhupádou a jeho žáky. Pomineme-li přeručování tak se konverzace skládá z 6 otázek položených řáky Šrílovi Prabhupádovi a jeho odpovědí na tyto otázky. První otázka je klíčová, zbylé otázky slouží pouze k tomu, aby více objasnili původní otázku a odpověď na ni. Níže uvádíme tento rozhovor s 6 výměnami v nichž jak otázka tak odpověď na ni jsou označeny tím samým číslem:

Satsvarupa: "Naše další otázka se týká zasvěcování v budoucnosti, zvláště pak ve chvíli, kdy už tady s námi více nebudete. Chceme vědět jak bude probíhat první a druhé zasvěcení. "(1)
Srila Prabhupada: "Ano. Doporučím některé z vás. Poté co tak bude rozhodnuto, tak doporučím některé z vás jednat jako zástupci áčárji. "(1)
Tamala Krishna: "Nazývá se to ritvik-áčárya?"(2)
Srila Prabhupada: "ritvik. Ano."(2)
Satsvarupa: "Jaký je vztah mezi tou osobou, která dává zasvěcení a..."(3)
Srila Prabhupada: "On je guru. Je to guru."(3)
Satsvarupa: "Ale činí tak ve vašem zastoupení."(4)
Srila Prabhupada: "Ano. To je formalita Protože v mé přítomnosti se nemůže stát guruem, takže mně pouze zastupuje. Na můj pokyn, amara ajnaya guru hana, staň se guruem, ale pouze na můj pokyn. "(4)
Satsvarupa: "Takže oni mají být považováni za vaše žáky?"(5)
Srila Prabhupada: "Ano, jsou žáky, ale uvažte... kdo..."(5)
Tamala Krishna: "Ne. On se ptá zda tito ritvik-áčárjové, takže oni jsou zástupci dávající dikšu, jejich – osoby, kterým dávají dikšu – čí jsou to žáci?"(6)
Srila Prabhupada: "Jsou to jeho žáci."(6)
Tamala Krishna: "Jsou to jeho žáci."
Srila Prabhupada: "Ten kdo zasvěcuje...Jeho žák-vnuk..."(6)
Satsvarupa: "Dále máme otázku týkající se..."
Srila Prabhupada: “Když vám přikážu staňte se guruy, tak se stane právoplatnýmým guruem. To je vše. Pak budou žáci mého žáka. Tak to je.”(6)

Měli bychom zaznamenat následující body:

1. Při přezkoumávání autentičnosti nahrávky, která byla sponzorována GBC, jejich vlastní expert rozhodl, že dokud nebude provedena úplné soudní přezkoumání, tak nahrávka nemůže být považována za opravdový důkaz. Do dnešní doby takové přezkoumání nebylo GBC provedeno.

2. Ačkoliv konverzace je velice krátká, tak GBC již dokázalo dát 5 různých přepisů. Výše jsme uvedli pouze jeden z nich. Takže zde není ani jasno z čeho se důkaz skládá.S

3. Klíčové slovo 'He's' (On je) použité dvakrát ve výměnách 3 a 6, na kterém celý důkaz GBC spočívá, nemůže být pouhým sluchem jasně identifikováno jako 'He's' spíše připomíná slovo 'His' (Jeho), obě slova zní samozřejmě velmi podobně. Dokonce i samotné GBC v jednom z jejich přepisů použilo tento výraz. Jediná věc která může být s určitostí tvrzena je, že se jedná pouze o jedno slovo. A tak interpretace
'He is' může být zcela jistě zavrhnuta. Abychom si uvědomili důležitost tohoto slova, tak prosím zaznamenejte, že pokud se ve výměně č. 6 použije 'His' (Jeho), a ne 'He's' (On je), tak bude bez jakýchkoliv pochyb ustanoveno, že Šríla Prabhupáda o sobě mluví v této části konverzace ve třetí osobě. Výměna č. 6 bude posléze 'Jeho žák vnuk', a slovo 'JEHO' se zde může vztahovat POUZE na Šrílu Prabhupádu, jelikož jak přiznává dokonce i GBC, je to pouze on kdo může mít žáky-vnuky.

4. Z 6 výměn, ty které jsou nejjasnější a zcela určité – jmenovitě výměny č. 1, 2 & 5 – tedy přesná polovina, podporují doslovně Ž.Z.P.I., a to včetně úvodní klíčové výměny. Všechny tyto výměny se přesně shodují s dopisem z 9. července, který byl ve skutečnosti napsaný na základě tohoto rozhovoru, což je naznačeno v úvodu samotného dopisu. Dokonce je použito toho samého jazyka - 'ritviks', a 'žáci' Šríly Prabhupády. Zbylé výměny, podle toho jaký přepis je zvolen poskytují také vysvětlení ve shodě s Ž.Z.P.I. (Navíc úvodní výměna je tak průkazná, že GBC bylonedávno přinuceno zcela změnit jejich předchozí učení týkající se 'ritvik' bludů, které trvalo dlouhých 20 let, jelikož nebylo schopno vysvětlit tuto úvodní výměnu, a muselo ustanovit, že Šríla Prabhupáda USTANOVIL ritviky, aby jednali po jeho odchodu; což je zcela v rozporu s myšlenkou, kterou celou dobu učili. Takže nyní GBC tvrdí, že slovo 'ritvik' je pouze jiný termín pro 'dikša guru'! Takové převrat o 180 stupňů ovšem musí být ještě přijmut mnoha jinými členy GBC, kteří stále ještě používají staré paradigma, že ritvici mohou jednat pouze v přítomnosti duchovního mistra a jsou svou povahou zcela odlišní od dikša guruů, jelikož mohou jednat pouze v zastoupení dikša guruů. Viz. předmět č. 5 pro více detailní vysvětlení)

5. Každý pokus od GBC vysvětlit význam slov na kazetě vedl k mnoha různým interpretacím. A tak dokonce i ve vysvětlení významu nahrávky je GBC rozděleno. (Mohli jsme již vidět, že GBC není ani schopno přesně určit slova v nahrávce). Tyto rozdli navíc nejsou nijak malé. Naopak jsou zcela zásadní; lišíce se nejen v tom co bylo řečeno, ale také v tom k jakému období se konverzace vztahuje, a obvzláště pak v tom jak mají být pokyny Šríly Prabhupády vykonány – to vše je naprosto zásadní, když uvážíme, že se jedná o to kdy, co a jak má být vykonáno. Níže tyto různá vysvětlení a pohledy uvádíme:

Časové omezení

Tvrdí se, že výměny na kazetě se vztahují jak k tomu co má být učiněno za přítomnosti Prabhupády, tak k tomu co má být učiněno po jeho odchodu.

('Na můj pokyn, 1985, Ravindra Svarupa) (GII, 1995, Ravindra Svarupa, Jayapataka Maharaja a ostatní)

Jiný pohled je ten, že celá nahrávka mluví pouze o tom co má být učiněno po odchodu Prabhupády.

('Žák mého žáka, 1997, Badri, Giridhari & Umapati)

rsdJeho Svátost Ravindra Svarupa

O čem se hovoří?

Jeden pohled je, že slovo 'ritvik' užívané Šrlou Prabhupádou se vztahuje na zástupce.
(GII & Na můj pokyn)
Druhým zcela opačným názorem je, že 'ritvik' znamená dikša guru (DOMD, Drutakarma prabhu)
Tak od samotného začátku má GBC zcela opačné názory a je neschopno samo mezi sebou určit jaká je jejich skutečná pozice co se týká naprosto zásadních bodů.

Výměna (4)

Tady máme znovu přinejmenším dva různé názory:

  1. Jeden pohled uvádí, že výraz 'v mém zastoupení' znamená, že osoba má jednat jako zástupce neboli ritvik pro Šrílu Prabhupádu za jeho přítomnosti. (GII, 'Na můj pokyn')
  2. Druhý pohled tvrdí, že fráze 'v mém zastoupení' znamená jednat jako dikša guru poté co Šríla Prabhupáda opustí tělo, a ne jako zástupce před jeho odchodem. ('Žák mého žáka')
    Takže znovu tady máme nejenže rozdílná, ale naprosto protikladná vysvětlení.

Výměna (6)

Výměna (6) poskytuje klíčový důkaz pro GBC, který se točí okolo 3 frází vyřčených na konci kazety: 'On je/(Jeho) žák-vnuk', 'žák mého žáka' a 'právoplatný guru'.

Ale tyto fráze jsou podmíněny frází 'Když přikážu', a GBC přišlo přinejmenším se 4 různými interpretacemi snažícími se vysvětlit tuto frázi způsobem, který jak doufají nebude nijak kompromizovat jejich pozici. Naneštěstí však GBC nemá žádnou pozici jelikož zároveň tvrdí, že:

  1. Příkaz byl vydán následně v červenci. (‘Pokračování Parampary', Šiva-Ráma Swami, 1994; GII, 1995)
  2. Příkaz byl podán na samotné nahrávce. (‘Žák mého žáka’, 1997)
  3. Příkaz byl dán osobně Šrílou Prabhupádou specificky různým osobám. (Drutakarma Dása, 1998)
  4. Příkaz byl Šrílou Prabhupádou opakován neustále obecným způsobem a byl určen pro všechny. (Hari Šauri Dása, 1998)

Shrnutí

Máme tedy krátký rozhovor ve kterém není GBC zřejmé:

  1. Co bylo řečeno (různé přepisy)
  2. O čem se mluví (zástupce nebo dikša guru)
  3. Na jaké období se odpovědi vztahují (před nebo po odchodu)
  4. Jak jsou guruové ‘aktivováni’ (tzn. Kdy byl vydán příkaz)
  5. A přinejmenším polovina nahrávky přímo posiluje pozici Ž.Z.P.I. a zbytek kazety je také možno interpretovat ve shodě s tímto paradigma podle toho jaký přepis zvolíme.

Výše uvedené je postačující k diskreditaci jakéhokoliv argumentu, který bude tvrdit, že tento rozhovor je dostatečným důkazem pro jak porušení psaného nařízení uvnitř instituce tak také Ž.Z.P.I., které Šríla Prabhupáda neustále zdůrazňoval a praktikoval. Je zcela zřejmé, že výše uvedený důkaz stěží poskytuje nějákou úžasnou možnost pro zavržení 'žádné změny v paradigma Mezinárodní Společnosti pro Vědomí Kršny'. Naopak my můžeme vidět, že tento důkaz pouze uspokojuje jedno ze tří kritérií, (případně 2 podle toho jaký přepis interpretace zvolíme), a je to pouze rozhovor s několika členy GBC.

B) Důkazy na základě pokynu 'Staň se Guruem'

Často se tvrdí, že Šríla Prabhupáda mnohokrát poučoval své žáky, aby se ‘staly guruy’. Ve skutečnosti tento důkaz můžeme rozdělit do dvou kategorií:

1. Odkazy 'staň se guruem' v souvislosti s veršem 'amara ajnaya'.
2. Odkazy 'staň se guruem' v souvislosti se 'zákonem učednické oslounosti'.

Když posoudíme výše uvedené důkazy s ohledem na dříve ustanovená 3 kritéria, tak okamžitě zjistíme, že ani jeden z nich nebyl vydán v podobě, která by se oficiálně vztahovala k instituci a jejímu řízení, a tak hned na začátku není splněno kritérium č. 2. Výše uvedené důkazy jsou buď podány v soukromých dopisech nebo na lekcích dávaných pouze malému zlomku hnutí. Navíc je velmi důležité, že klíčovým důkazem, který je předkládán v tomto ohledu je:

Shrnuto GBC má řídit na základě instrukcí, které obdrželo, a tak je pro GBC možné pouze se řídit dopisem z 9. července, který je posledním a jediným oficiálním dokumentem v tomto ohledu. Ostatní další pokyny v tomto ohledu nejsou směrodatné. Jediný pokyn, který může být použit je dopis z 9. července. Viděli jsme, že v knihách nenalezneme žádný pokyn, který by oponoval směrnici z 9. července. GBC nemá žádné právo řídit na základě zavrhnutí tohoto pokynu a teprve po 20 letech nacházet jiné pokyny, které navíc byly vyřčeny Prabhupádou často soukromě a nikdy nebyly adresovány celému hnutí.

Takto tedy GBC nesplňuje kritérium č. 2. Pojďme se tedy pro úplnost podívat na další dvě kritéria (č.1 a č.3). Pro kritérium 1, kde potřebujeme jasný a přesvědčivý důkaz, nacházíme následující důkazy:

Takže neexistuje nic co by se aspoň vzdáleně přibližovalo k jasnému a omračujícímu důkazu, který by umožnil vynětí způsobu zasvěcování z Ž.Z.P.I. Kriterium 1) tak také není splněno.

Nakonec se dostáváme ke kritériu 3, kterým je potřeba specifikovat za pomocí důkazů časové omezení pro vyjímku.

Závěrem tedy můžeme říci, že některé z důkazů splňují v nejlepším případě 1 ze 3 kritérií. Znovu tedy můžeme vidět, že neexistují důkazy, které by ospravedlňovali tak velké odchýlení od Ž.Z.P.I.

Když půjdeme dál můžeme navíc zaznamenat následující body:

To by samozřejmě bylo zbytečné, kdyby tady tento pokyn byl neustále platný.

Závěrem nutno říct, že neexistuje žádný autorizovaný pokyn, který by byl zaslán a vydán pro celou instituci, a který by autorizoval nějáké jednotlivce, aby se staly dikša guruy v ISKCONu poté co Šríla Prabhupáda opustí své tělo. Toto je ten nejmenší požadovaný důkaz k tomu, abychom mohli přebít smšrnici z 9. července a radikálně změnit Ž.Z.P.I., které Šríla Prabhupáda ustanovil pro ISKCON. Jinak nemůže být žádný pokyn přijmut jako trvale hodnotný pro celou instituci.

C) Důkazy plynoucí z přirozenosti a historie Parampary.

Důkazy předkládané v této kategorii nejsou specifickými pokyny, ale jedná se pouze o axiomatické ‘pochopení’, které vytváří zřejmou vyjímku zasvěcování z Ž.Z.P.I. V tomto ohledu se argumentuje, že koncept změny co se týká zasvěcení je dědičný s ohledem na potřebu udržet paramparu. Historicky se parampara zdá být definována změnou samotnou, když každý článek parampary je nahrazován dalším. To samozřejmě, ale není v rozporu s tímto článkem, který je proto specificky nazván 'Žádná změna v paradigma ISKCONu' , a ne 'Žádná změna navěky'. Věc o které se diskutuje je, zda Šríla Prabhupáda musí být nahrazen za doby existence ISKCONu, aby tak parampara mohla pokračovat. Či více specificky zda má být nahrazen po svém fyzickém odchod, jelikož v tomto ohledu je zde předkládán argument, že historicky dikša nastávala pouze tehdy, když dikša guru byl fyzicky přítomen na planetě v okamžiku, kdy probíhal zasvěcovací obřad.

Zatímco tento historický příklad může být pravdou, tak mi potřebujeme na jeho podporu nějáký pokyn z šáster, který potvrzuje, že dikša může nastat pouze za fyzické přítomnosti dikša guru. Jinak je totiž za pomoci historického příkladu možné dokázat cokoliv. Historicky všichni předchozí guruové byly Indové, a přesto nikdo v ISKCONu neargumentuje tímto způsobem. A proto je potřeba v tomto ohledu příkaz od Šríly Prabhupády. A ten pokyn se musí vztahovat k Prabhupádovu ISKCONu, jelikož tvrzení, že normálně zde musí být období vzájemného zkoušení mezi Guruem a žákem, a že žák musí takto fyzicky ‘přistoupit’ k duchovnímu mistrovi, odporují tomu, že Šríla Prabhupáda samotný tento způsob zasvěcení nepoužíval. Spíše učil, že toto vše by měli provádět jeho zástupci. Dokonce i přijímaní žáků bylo delegováno jeho zástupcům, kteří tak činili v Jeho zastoupení. Šríla Prabhupáda takto neměl žádné fyzické zastoupení ve formalitách zasvěcení. Čili příklad který Prabhupáda ustanovil nemůže být nějákým způsobem pozměňován, pokud nebudeme argumentovat tím, že vše co Prabhupáda učinil bylo falešné a neautorizované. Ve skutečnosti jediný pokyn, který by mohl posvětit způsob zasvěcování před odchodem Srily Prabhupády a posléze tento způsob zastavit tak aby nemohl probíhat v současném ISKCONu, by musel tvrdit, že dikša může nastat pouze tehdy, když se dikša guru v okamžiku, kdy dochází k zasvěcovacímu obřadu, nachází ve fyzickém těle. Pokyn musí říkat přímo toto, a jakýkoliv jiný pokyn by buď nezabraňoval tomu, aby v současnosti docházelo k zasvěcování stejným způsobem jako v posledních 4 měsících Prabhupádovi fyzické přítomnosti, nebo by učinil zasvěcení přinejmenším v těch posledních 4 měsících neplatná. Samozřejmě takový příkaz ve vaišnavské filozofii neexistuje.

Parampara bude 'ukončena'

Další variací předchozí námitky je argument, že 'parampara bude ukončena' a nebo že 'parampara musí pokračovat'. Všechny tyto námitky ovšem předpokládají, že Šríla Prabhupáda je sám neschopen být stále pokračovatelem parampary. A takový závěr může být učiněn pouze za předpokladu, že někdo dokáže, že parampara může pokračovat pouze za předpokladu, že poslední článek parampary vlastní ‘fyzické tělo’. A takový předpoklad nemůže být učiněn pouze na základě příkladů z historie, (viz. výše), které pouze říkají 'tak takovým způsobem to bylo vždy děláno'. Ovšem věc není jak se to vždy dělalo, ale jaký je JEDINÝ způsob jak se to má dělat. Takže znovu bychom potřebovali ten samý Prabhupádův pokyn, který jsme ustanovili výše. Všechny tyto záležitosti ohledně ‘fyzičnosti’ se stávají ještě více absurdními, když zvážíme, že Šríla Prabhupáda učil, že fyzická přítomnost není důležitá v duchovním životě. Existuje velké množství těchto pokynů a na stránkách www.iskconirm.com je možné najít souhrn vsech těchto citátů.

Předmětem sporu tedy není parampara a následnictví v parampaře, ale následnictví uvnitř instituce, což je úplně něco jiného.

Také další námitka, že následnictví musí vzniknout BRZY, případně v určitém časovém omezení, pokud nevznikne již přímo při odchodu Gurua, nedává žádný smysl. Jestliže může parampara fungovat po jeden rok od doby co Šríla Prabhupáda opustil své fyzické tělo, tak proč by to tak nemohlo být po celou dobuexistence instituce? Potom bzchom potřebovali ještě absurdnější šástrický pokyn:

'Áčárja může udržovat paramparu bez potřeby fyzické přítomnosti, ale pouze po dobu, která nemůže být rovna době jakékoliv instituce jím založené. Spíše celkové trvání doby po odchodu áčárji by nemělo být ‘příliš dlouhé’, s tím že délka doby bude stanovena GBC.'

Nejprve je potřeba říct, že tento naprostý nesmysl nikdy Šríla Prabhupáda neučil.

A dokonce ani příklady z historie nepodporují nahrazení áčárji kvůli fyzické nepřítomnosti. Vždyť vůbec nejznámější příklad z parampary probíhá ve chvíli kdy fyzická přítomnost zcela jistě neskončila:

Brahmá -> Nárada
Nárada -> Vyása
Vyása -> Madhva

A více nedávno:
Bhaktivinoda Thákura -> Gaurakišora Babáji

A Bhagavad Gíta 4:1, což je standartní příklad pro funkčnost parampary, zahrnuje příklad meziplanetární dikšy, což je přesně to co by se dělo nyní jelikož Šríla Prabhupáda je stále přítomný v tomto hmotném vesmíru (dopis Jayapatakovi, 11/7/69).

Neexistuje tedy nic vyplývající z historie či povahy parampary co by ospravedlňovalo následnictví v organizaci kvůli nedostatku fyzické přítomnosti. Ani v Prabhupádově učení nenalezneme tento pokyn. Naopak, Šríla Prabhupáda nás učí, že fyzická přítomnost není vůbec důležitá v procesu duchovního života.
Závěr

  1. Z.P.I. je aplikovatelné pro ISKCON, zvláště pak co se týká zasvěcení.
  2. Žádné pokyny od Šríly Prabhupády, které by autorizovali odchýlení od Ž.Z.P.I. a specificky co se týká zasvěcování nebyly nikdy předloženy.
  3. Následně tedy není možné, aby změna v systému zasvěcování byla ospravedlněna a Šríla Prabhupáda pak byl odstraněn ze své pozice zasvěcujícího duchovního mistra v ISKCONu.